Hrobky v Údolí králů

Egyptologové se dodnes nemohou shodnout na tom, jaké vlastně byly dějiny hrobky KV 14. Tato hrobka byla v období 19. dynastie vytesána pro faraona Sethi II. a jeho ženu Tausretu. Jak ale víme, byl faraona Sethi II. byl ale nakonec pohřben v hrobce KV 15. Když Sethi II. zemřel, nastoupil na trůn jeho mladší syn Siptah (jeho matka Tausret vládla spolu s ním jako regentka), který trpěl obrnou a jeho vláda trvala pouze 6 let.

Siptah byl pohřben do hrobky KV 47 a po jeho smrti se Tausret prohlásila jedinou vládkyní Egypta, ale její nárok na egyptský trůn nebyl nikdy uznán a byla téměř okamžitě sesazena. Nevíme, kde byla pohřbena její mumie (někteří egyptologové se domnívají, že v KV 13). Setnacht měl být původně pohřben do hrobky KV 11, ale jeho syn (budoucí faraon Ramesse III.) zasáhl a přikázal, aby jeho tělo bylo pohřbeno v KV 14.

Změny majitelů hrobky KV 14

Rozsáhlá výzdoba této hrobky, kterou zahájil Sethi II. a ve které pokračoval Siptah a poté i Tausret, byla změněna a původní jména nahradila jména Setnachta. Mnohé stěny ale zůstaly nedotčené a práce, která zde byla provedena byla pod dozorem Tausrety. Hrobka je zajímavá také tím, že má dvě pohřební komory – první měla být původní pohřební komora Tausrety, druhá je také pohřební komora Tausrety, ale nachází se v ní sarkofág Setnachtův.

Jména královských postav v chodbě „B“ byla změněna, scény ale zůstaly stejné. Jsou zde jako tradičně postavy zemřelého a božstev v životní velikosti. Výzdoba v chodbě „C“ je poškozena, dosud je ale možné rozpoznat kapitolu 145 z Knihy mrtvých. Uprostřed levé a pravé strany jsou pravoúhlé otvory, kam byly zakotveny silné trámy, které sloužily pro sestup sarkofágu do hrobky. V chodbě „D“ jsou na obou stěnách texty z Knihy mrtvých.

V komoře „E“ nebyla vytesána žádná šachta, ale zdejší výzdoba byla naprosto dokonalá. V komoře „F“ tentokrát nejsou žádné pilíře, ale její podlahou vede centrální sestupná chodba. Texty na obou stěnách této chodby pocházejí ze 146. kapitoly Knihy mrtvých. Chodbu „G" zdobí scény z rituálu Otvírání úst, malou vedlejší komoru pak scény ze 151. kapitoly Knihy mrtvých. Rituál Otvírání úst pokračuje i v chodě „H“. V komoře „I“ byl přes postavu Tausrety namalován krásný obětní stůl u kterého jsou Thowt, Reharachtej a Ptah, které chrání bohyně Maat.

Pohřební komora hrobky Setnachta

Pohřební komoru dělí dvě řady pilířů a různé úrovně podlahy na tři části. Pravá stěna a levá část přední stěny jsou zdobeny scénami z Knihy bran. Dlouhý bazén obdélníkového tvaru je plný postav, které zemřely utopením. V horní části levé i pravé stěny najdeme scény z Knihy země a vytesané výňatky z Knihy jeskyň. Na velmi poškozeném stropě byla astronomická témata.

Mohlo by vás zajímat

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.