Hrobky v Údolí králů

Hrobka faraona Thurmose III. KV 34 byla objevena v roce 1898 a vyčistil ji Victor Loret – tehdejší ředitel Památkové služby. Hrobka byla vykradena již za starověku a to dost hrubým způsobem – všechny věci byly rozházeny a zloději všechno co nemohli odnést rozbili. Předměty odnesli do KV 4, kde je mohli v klidu třídit. Hrobka KV 4 byla objevena v roce 1978 a našlo se zde mnoho předmětů se jménem Thutmose III. Mumie faraona byla z hrobky vyjmuta také ve starověku a znovu pohřbena v TT 320 – skrýši královských mumií v blízkosti Dér el-Bahrí.

Hrobka faraona Thutmose III. KV 34 je nejstarší ze všech hrobek 18. dynastie, které se nacházejí v Údolí králů a jsou v současné době veřejně přístupné. Starší hrobky než je tato je jsou jen hrobka faraona Thutmose I. (pravděpodobně KV 38), hrobka královny Hatšepsut KV 20 a hrobka faraona Amenhotepa I., jejíž umístění ale není dosud známo.

Všechny tyto rané hrobky mají něco společného – buď je to série zatočených chodeb, nebo půdorys, jehož osa se stáčí do pravého úhlu v místnosti těsně před pohřební komorou. Pouze některé prostory starších hrobek jsou vyzdobeny, mnoho stěn nebylo ani vyhlazeno, obvykle byla vyzdobena jen komora se šachotu a pohřební komora – i ty byly ale vyzdobeny mnohdy jen částečně.

Umístění hrobky Thotmose III. KV 34

Hrobka faraona Thutmose III. KV 34 se nachází v proláklině ve skalních útesech, vysoko nad úrovní dna Údolí králů. Je to neobvyklé, ale velmi působivé umístění. Ve starověku byla hrobka přístupná buď stezkou shora z útesu, nebo schodištěm ze sušených cihel, které vedlo ze dna údolí k okraji prolákliny. Toto schodiště bylo po pohřbu faraona Thutmose III. strženo a teprve před několika desetiletími ho nahradilo ocelové schodiště.

Schody a rampa vytesané do skály sbíhají příkře od vchodu do místnosti E (komory se šachtou), která je asi 7m hluboká. Hrobka KV 34 je první případ použití šachty v hrobce v Údolí králů a egyptologové nabídli řadu vysvětlení, proč byla v hrobce tato místnost umístěna. Jedním z nich je teorie, že měla bránit přístupu lupičů – pokud by vstoupili do hrobky, viděli by hlubokou šachtu a za ní kamením a sádrou zazděnou stěnu. To je mělo přivést na myšlenku, že je hrobka nedokončená. Pokud to bylo opravdu pro tento účel, pak lest nikdy nezapůsobila.

Jiná teorie považuje tuto místnost za pomůcku určenou k zadržení dešťové vody, která se tam měla dostat z přívalových dešťů. Měla zde být zachycena, aby se nedostala do pohřební komory a nepoškodila ji. Ale také toto vysvětlení je nepřesvědčivé. Třetí teorie považuje toto místo za symbolické místo pohřbu boha Usira, nejdůležitějšího božstva posmrtného života. V některých hrobkách mají šachty vytesané další komory, což by mohlo podporovat tuto teorii a popírat obě předchozí.

Pohřební komora hrobky Thutmose III.

Pohřební komora hrobky faraona Thutmose III. KV 34 je to rozlehlá místnost 14,6 x 8,5 m s oválným půdorysem. Její tvar mohl napodobovat kartuši. Stěny pohřební komory jsou pokryty scénami a texty z knihy Amduat, která popisuje 12 hodin – první až čtvrtá hodina jsou na přední stěně, pátá a šestá na pravé stěně, sedmá a osmá na levé stěně a devátá až dvanáctá na zadní stěně.

Kolem pohřební komory se nacházejí vedlejší místnosti, kde byla uložena pohřební výbava. V pohřební komoře je křemencový sarkofág ve tvaru kartuše. Sarkofág je ve skutečnosti vytesán ze žlutého křemence a byl omalován červeně, aby napodobil červenou žulu, což je výrazně dražší kámen.

Dovolená v Egyptě

Dokumentární filmy

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.