Teorie o šachtách Velké pyramidy má trhliny - Starověký Egypt

Teorie o šachtách Velké pyramidy má trhliny

on .

Před mnoha Měsíci byla předložena teorie, která prohlašovala, že malé šachty uvnitř Velké pyramidy směřují k určitým hvězdám noční oblohy. Navíc díky tomu, že se pozice těchto hvězd kvůli precesi rovnodennosti (pomalé precesní kmitání Země) v průběhu tisíciletí mění, mohla být odvozeno přesná doba postavení Velké pyramidy.

Říkalo se, že jižní šachty míří ke hvězdám Sirius a Alnitak v pásu Orionu a severní šachty míří zdánlivě nahodile na severní nebe. Určené hvězdy v severní obloze byly Kochab a Thuban, která byla později prohlášena za pólovou hvězdu v roce 2 450 př.n.l.

Tato interpretace je však poměrně nepřesná. Žádná z těchto severních hvězd není výrazná svou jasností, pozicí nebo složením a prohlášení, že Thuban byla „pólová hvězda“ není už vůbec pravdivé. Ve skutečnosti v tomto období zaujímala hvězda Thuban místo vzdálené 2° od nebeského pólu a dalšího 0,5° od pozice, ke které směřuje šachta.

Navzdory tomu, že byla tato teorie uměle vynucená, stala se téměř faktem. Při otevření jakékoliv seriózní historické zprávy nebo knihy o pyramidách čtenáři vždy uvidí obrázek této teorie šachet směřujících ke hvězdám, a proto také bylo pro Velkou pyramidu odvozeno datum 2 450 př.n.l.

Orientace šachet Velké pyramidy (CHeopsovi pyramidy) v Gíze

Navíc díky faktu, že Sfinga byla navržena jako podoba lva, může i ona poskytnout precesní datum vybudování plošiny v Gíze. Souhvězdí lva totiž stoupá při svítání při jarní rovnodennosti pouze v určitých obdobích. Datum postavení Velké pyramidy odvozené od teorie šachet mířících na hvězdy bylo 2 450 př.n.l., zatímco datum z Gízy odvozené od stoupajícího souhvězdí Lva bylo 10 500 př.n.l., což naznačuje, že celá plošina v Gíze je velmi prastará.

Zdroj: Ancient Origins; Autor: Ralph Ellis; Český překlad: Alííí

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě