Zádušní chrámy - Starověký Egypt

Zádušní chrám královny Hatšepsut

Napsal Felgr Pavel on .

Dér el-Bahrí (v překladu Severní klášter) leží naproti Karnaku (Ipetisut), na západním břehu Nilu v amfiteátru, který lemují skalní útesy (součást Libyjského pohoří). Na jihu je amfiteátr uzavřen asi nejposvátnějším vrcholem tzv. "Západní horou". Prvním faraonem, který zde zahájil stavební práce byl zakladatel 11.dynastie Mentuhotep II., který si o celých 500 let dříve než Hatšepsut právě zde nechal postavit zádušní chrám, který se dnes nachází hned vedle chrámu Hatšepsut.

Půdorys chrámu Mentuhotepa II. byl velice zajímavý - nádvoří bylo osázeno stromy a vedla z něho rampa na prostornou terasu. Na ní byl Osiridův hrob ve tvaru nevysokého pahorku, který vyčníval z bujné vegetace. Dnes najdeme pouze zbytky z tohoto chrámu a můžeme si jen představovat, jak to zde vypadalo v době vlády tohoto faraona.

Zádušní chrám Thutmose III. v Dér el-Bahrí

Napsal Felgr Pavel on .

Velmi poškozený zádušní chrám Thutmose III. se nachází v Dér el-Bahrí západně od chrámu královny Hatšepsut a chrámu faraona Mentuhotepa II. a byl odkryt v 60tých letech 20.století. Chrám utrpěl zejména častými sesuvy skal, které se tyčily nad ním a v této suti byl ukryt téměř tři tisíciletí.

Zádušní chrám Thutmose III. obsahuje architektonické prvky obou zmíněných staveb. Na jeho stěnách se nachází velké množství grafit, která jsou dílem poutníků přicházejících uctít bohyni Hathoru. Nádherně tesané polychromované reliéfy, které odkryla polsko-egyptská expedice, by ale mohly být jednou vystaveny. Nyní se nacházejí v Dér el-Bahrí. Pro turisty je bohužel uzavřen a ze statických důvodů pravděpodobně také uzavřen zůstane.

Zádušní chrám Amenhotepa III. a Memnonovy kolosy

Napsal Felgr Pavel on .

Zádušní chrám Amenhotepa III. (v arabštině Kóm el-Hajtán - "Pahorek zdí") byl největším chrámem, jaký byl kdy v Egyptě postaven. Skládal se z masivního souboru pylonů, komnat, zdí a soch a pokrýval plochu větší než 385 000 m2. Hlavní chrámová osa vede od Prvního pylonu na západ po zadní zeď a je dlouhá skoro 1km. Původní chrám byl široký 550 metrů a sahal od nedalekého Ramessea na jihu až k chrámu v Medínit Habu (Džametu) a k Malkatě - velkému paláci Amenhotepa III.

Bohužel byl chrám z větší části postaven ze sušených cihel a ležel v záplavové oblasti Nilu, takže byl každoročně zatopován. Jakmile byl chrám opuštěn a pravidelná péče o něj přestala, zdi se rozpadly a kameny byly použity pozdějšími faraony při stavbě jejich vlastních zádušních chrámů. Proto je z obrovského komplexu Amenhotepa III. vidět jen velmi málo.

Zádušní chrám Sethi I. v Kurně

Napsal Felgr Pavel on .

I když je dnes dostavěn most, po kterém se dá přejít z východní do západní části Théb (Vasetu), v dobách starověkého Egypta nic takového pochopitelně nebylo. Proto stojí za to vyzkoušet si dostat se na druhý břeh pramicí. Pokud přistanete u západního břehu, najdete zde skutečné zázraky.

Prvním z nich je tzv. "Věčný chrám", který nechal postavit Sethi I. (jak víme, nebyl to jeho jediný stavební počin, protože nechal postavit další chrám v Abydu (Abedžu), sloupovou síň v Karnaku (Ipetisut) a nechal si postavit také jednu z nejkrásnějších hrobek v Údolí králů) v Kurně.

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě