Zajímavosti

Slavná knihovna v Alexandrii nebyla zničena požárem. Pravda o jejím zániku je smutná a ošklivá - trvala po mnoho staletí. Jednou z největších tragédií starověku, zvěčnělou v mýtech a zobrazenou nejen v Hollywoodských filmech, je požár Alexandrijské knihovny. Ale realita byla mnohem méně dramatická a romantická. Alexandrijská knihovna „zemřela“ v důsledku škrtů v rozpočtu.

Založení Alexandrie a knihovny

Alexandria je hellénistické město v Egyptě založené Alexandrem Velikým. Jeho nástupce, Ptolemaios I. Soter, chtěl založit museum v řeckém stylu, podobné Aristotelově lyceu v Athénách. Představoval si to místo – později nazývané Ptolemaiova muzejní akademie – přitahující slavné vědce z celého světa. Alexandria neměla být po dlouhou dobu jen odříznutou částí kolonie či příjemným místem pobytu pro bohaté Řeky. Ptolemaios chtěl vytvořít slavné město plné bohatství a učenosti.

A tak se tedy v r. 283 př. Kr. „narodila“ Alexandrijská knihovna. Dlouhá desetiletí ji její knihovníci a vědci zásobili stovkami tisíců svitků. Akademici z celého Středomoří a ze Středního východu zde přednášeli či konzultovali své texty. Více než 100 vědců zde žilo po celý čas, podporováni ze státního rozpočtu, který jim zabezpečoval hmotné potřeby, aby překládali a kopírovali svitky a bádali. Čas plynul a město otevřeno „pobočku „ knihovny v Serapidově chrámu – byla nazývána „dceřinná knihovna“.

Na rozdíl od mnoha soukromých knihoven, které existovaly v palácích všech boháčů starověkého světa, knihovna v Alexandrii otevřela své dveře každému, kdo prokázal, že je uznávaný vědec. V principu to bylo mnohem demokratičtější než v mnohých jiných vzdělávacích institucích. Královská muzejní knihovna a její pobočka v Serapidově chrámu byly celosvětově proslulé díky její velkorysosti.

Alexandrijskou knihovnu nezničnil Caesar

Slyšeli jsme, že Julius Caesar zapálil knihovnu během útoku na město, kdy bojoval za svou milou Kleopatru v r. 40 n. l. proti jejím sourozencům, aby jí pomohl na egyptský trůn. Ale i zde existuje jen něco málo důkazů, že knihovna anebo její pobočka shořely. Někteří vědci tvrdí, že „reference o 40 000 zničených svitcích“ v historické literatuře vlastně referuje o skladišti plném svitků určených na export. Toto skladiště měl Caesar zapálit, když vyplenil přístav.

Zpráv o požárech a plenění existuje bezpočet. Údajně byla knihovna zničena v době, kdy císař Aurelian bojoval proti poslední palmýrské královně Zenobii r, 272 n.l. (Zenobia je pravděpodobný poslední potomek Ptolemaiovského rodu.) Je velmi pravděpodobné, že bitva zanechala šrámy v té části města, kde se nacházela knihovna, ale záznamy o jejím zničení nejsou. Náboženské výtržnosti v letech 391 a 415 poškodily knihovnu, nicméně byla opravena a sbírka později doplněna.

Alexandrijská knihovna a její destrukce

Násilné události přinesly knihovně částečnou zkázu a „slzy“ a zmenšily její sbírku, jakož i její reputaci jako centrum vzdělanosti. Historička Heather Philips napsala esej o knihovně v Alexandrii: její destrukce byla postupná a měla více co do činění s vládními škrty ve výdajích než s velkými požáry. Philipsová píše: „Ačkoliv by se zdálo vhodnější hovořit o destrukci tak mýtické instituce jako je Alexandrijská knihovna v důsledku katastrofální události … ve skutečnosti, štěstěna velké knihovny rostla a bledla společně se samotnou Alexandrií. Její největší úpadek byl zapříčiněn často byrokracií. Například – římský císař Marcus Aurelius Antonius pozastavil platby muzeionu, zrušil stipendia jeho členům a vyloučil všechny zahraniční vědce. Alexandrie se stala místem mnohých perzekucí a vojenských akcí, které, ačkoliv se o nich málo publikuje, ublížely knihovně a Muzeionu v Serepeu mnohem více než požáry. A další – která instituce láká a drží vědce světového věhlasu, když je město zmítáno válkami a čistkami?“

Zajímavé je, že Philipsová klade důraz na to, jak knihovna postupně upadala, mnohem většínež na to, kolik knih a svitků z jejích sbírek bylo později zničeno. To, co dělalo Muzeum a jeho dceřinou pobočku velkolepou, byla přítomnost a práce učenců. A když císař zrušil stipendia a zakázal zahraničním vědcům vstup do knihovny, „efektivně“ ukončil její provoz. Svitky a knihy nejsou nic – bez lidí, kteří se o ně starají, studují je a publikují jejich vědomosti široko daleko.

Poslední historické zprávy o knihovně a jejím konci spadají do roku 639 n.l., kdy arabské vojsko pod vedením chalífy Omara dobylo Alexandrii. Luciano Canfora sepsal jedny z nejkomplexnějších dějin knihovny, které staví primárně na původních materiálech – dokumentech sepsaných lidmi, kteří znali knihovnu a pracovali v ní. Popisuje, jak byla knihovna redukována v dobách před její totální zkázkou v r. 639.

Dovolená v Egyptě

Mohlo by vás zajímat

Dokumentární filmy

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.