Zajímavosti

Čeští egyptologové pracují v Abúsíru nedaleko Káhiry už desítky let. Na nalezišti jsou od roku 1960. K posledním unikátním objevům patří osmnáct metrů dlouhá loď pohřbená v písku nebo hrobka neznámé královny Chentkaus III. Další překvapení může přijít každou chvíli, protože jarní sezóna v Abúsíru je v plné síle. Při objevování tisíce let staré historie se ale egyptologové neobejdou bez místní pracovní síly.

Na vrcholu kamenné hrobky mastaby stojí Marzúk a neustále popohání dělníky. Jakmile se někdo z nich jen na chvíli zastaví, tak už se na něj snášejí ostrá slova. Dělníci ale Marzúkovi odpovídají hlasitými pozdravy. Na vykopávkách je Marzúk dělnickým předákem a pravou rukou českých egyptologů. 

„Musím je pořád prohánět. Dneska budeme vytahovat tyhle čtyři kamenné bloky. Nejdřív je doktor Martin nafotí, a pak nám řekne, co dál. Čtyři chlapi půjdou odtud a čtyři z druhé strany,“ popisuje. Desítky dělníků z okolních vesnic se hemží mezi vykopávkami a se svým primitivním nářadím působí jako výjev ze starého Egypta. 

„Dělníci jsou odstupňovaní. Nejvíc má předák dělníků a pak má nejvyšší plat zedník. Následují další sorty jako motykáři a košíkáři, ti dostávají nejméně," vysvětluje Jaromír Krejčí, který vykopávky v této části Abúsíru vede. Dělníci dostávají v přepočtu mezi 100 až 300 korunami denně. „Je tady také vařič čaje, protože v Egyptě to bez čaje nejde. Máme tady člověka, který vozí vodu na oslu, takže platíme osla," dodává s úsměvem Krejčí. 

Dělníci s motykami nakopávají a přihrabávají písek. Poté ho plní ho do kaučukových košíků, ve kterých ho další dělníci vynášejí na asi 50 metrů dalekou výsypku. Jeden z dělníků také kontroluje docházku. Ostatní se silným hlasem hlásí z různých míst vykopávek. Dnes jich přišlo do služby asi čtyřicet. Kromě Marzúka posílá dalšího stavbyvedoucího i státní památková správa. Mezi dělníky prý ale velkou autoritu nemá. „Bere peníze od Sísího, já beru plat od doktora Bárty, takže jsem na tom trošku líp," směje se Marzúk. 

Skupina dělníků se snaží pohnout s tunovým blokem vápence. Za pomoci ručního navijáku a silného lana se ho snaží vytáhnout z písku. Kvůli terénním nerovnostem si ale vypomáhají dřevěnými trámy, kterými jako pákou blok nadzvedávají. Podobně se před 4500 lety tyto hrobky stavěly. 

„Při přemisťování velkých bloků se používají stejné metody, jako měli staří Egypťané. Pod jeden blok dávají páku, aby ho vzpříčili a dostali ven. Používají také nakloněné roviny nebo válce. Všechno, co staří Egypťané používali, tu vidíme v reálu," potvrzuje šéf výzkumu Jaromír Krejčí, že se pracovní postupy po tisíce let prakticky nezměnily. 

Zdroj: Český rozhlas

Mohlo by vás zajímat

Dokumentární filmy

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.