Zajímavosti

Čeští egyptologové nepracují jen u pyramid v Abúsíru - vedou další vykopávky v Západní poušti v oáze El-Hajez. Na místě vzdáleném asi 200 kilometrů západně od údolí Nilu se dodnes udrželo několik zdrojů vody. V pravěku zde však bylo vláhy podstatně více a na březích několika zdejších, dnes již zaniklých jezer se pohybovali lovci z pozdní doby kamenné. Vystřídali je zemědělci, egyptská posádka a nakonec - v době římské - i komunity, pravděpodobně křesťanské. Celá oblast obsahuje více než dvacet lokalit skýtajících unikátní historické prameny k poznání dávné minulosti.

Zaváté město

Bír Sovíš Jeden z výzkumů probíhá na lokalitě Bír Sovíš. První výsledky jsou velmi zajímavé."Začnete kopat v poušti a najednou se objeví klenby římských domů, zdi vysoké dva až tři metry. Stalo se nám dokonce, že jsme se s autem nečekaně propadli stropem do jednoho z domů, naštěstí jsme byli schopni vyjet," říká Miroslav Bárta, který výzkum v oáze El-Hajez vede.

Pozůstatky městečka Bír Sovíš pocházejí ze 4. až 5. století, tj. z doby, kdy v Egyptě existovaly první křesťanské komunity. Zatím nebyl nalezen žádný přímý doklad toho, že šlo o křesťany. Pokud se povede prokázat, že zdejší lidé byli křesťany, bude to podle Bárty velký objev.

"Historický potenciál El-Hajezu je ohromný. Tento rok je to poprvé, co jsme začali nacházet i psané texty. Psané řečtinou na střepech, které mají nejspíš hospodářský charakter. V domech, které jsme zatím mohli prozkoumat pouze z malé části, jsou ponechány mnohé předměty a nástroje místního inventáře tak, jak byly, když jejich obyvatelé odcházeli. Jsou to opravdu takové egyptské Pompeje. Celkem tam žilo nejméně 1000 lidí," říká Bárta.

Kam se všichni poděli, zatím nevíme. Po roce 500 po Kr. se zřejmě přesunuli jinam, možná z důvodů ekologických, možná politických.

Kilometry podzemních štol

Další zajímavostí El-Hajezu je místo nazvané Gard el-Abjad. Jeho vědecká hodnota spočívá v tom, že posunuje známé faraonské dějiny v této oblasti o 1500 let dozadu, do doby 24. století př. Kristem. Ukazuje se, že už v době stavitelů pyramid hrál El-Hajez významnou roli. Buď Egypťané chodili do El-Hajezu kvůli surovinám, nebo oáza měla politický význam. Možná to byla hraniční nárazová zóna před beduíny, kteří často přepadali ve třetím tisíciletí údolí Nilu, anebo to byla průchozí oblast, oáza, kde poutníci načerpali zásoby a šli dál do Západní pouště.

Další místní zajímavostí jsou tzv. manaváry, což jsou podzemní chodby, které vedou z pouště směrem k osídlení. Nacházejí se v hloubce 10 až 20 m, jsou spojené s povrchem šachtami, které byly používány v době jejich stavby a posléze i k jejich udržování. Tyto kilometry dlouhé chodby byly postaveny za jediným účelem, aby přiváděly podpovrchovou vodu z okolních svahů do vesnice. Tak místní lidé mohli přežít a zavlažovat pole a zahrady. Vědci tam objevili i pecky broskví a hlavně olivy, přitom to byla polopoušť.

Část oázy El-Hajez pokrývají velké písečné duny, část je i dnes osídlená, žije zde několik set lidí, ale stále více jich ji opouští. Sucho postupuje, zdroje pitné vody jsou jednak omezené, jednak se zhoršuje jejich kvalita. "Poušť z oázy stále ukusuje, je to opravdu ztracený svět, který za několik let nemusí vůbec existovat," říká český egyptolog.

Zdroj: MF Dnes

Dovolená v Egyptě

Mohlo by vás zajímat

Dokumentární filmy

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.