Zajímavosti

Je to největší a nejznámější sfinga, nachází se na plošině v Gíze, sousedí s Velkou pyramidou v Gíze na západním břehu řeky Nil a po staletí mátla badatele a egyptology. Podívejme se tedy na některá fakta o této tajemné stavbě Egypta.

  1. Sfinga byla vytesána do podloží plošiny v Gíze, do jediného hřebenu vápence, který je 73 metrů dlouhý a 20 metrů vysoký.
  2. Sfinga je považována za největší sochu na světě, která byla zhotovena z jednoho bloku kamene.
  3. Badatelé se domnívají, že kamenné kvádry, které vážily přibližně 200 tun, byly v konstrukční fázi vytěženy pro stavbu přiléhajícího chrámu Sfingy.
  4. Teprve v roce 1905 byl odstraněn písek a bylo odhaleno celé tělo Sfingy – předtím byla Sfinga pokryta pískem.
  5. Sfinga byla postavena v době vlády 4. dynastie faraónem Rachevem, ale archeologické a geologické výzkumy naznačují, že Sfinga je mnohem starší.
  6. Sfinga je jedna z mála staveb starověkého Egypta, která na svém povrchu nemá žádné nápisy. Dodnes nebyl na povrchu Sfingy nalezen ani jeden znak.
  7. Velká Sfinga se stala symbolem Egypta a často se objevuje na známkách, mincích a oficiálních dokumentech.
  8. V řecké mytologii Sfinga představovala příšeru s hlavou ženy, tělem lvice, křídly orla a ocasem s hadí hlavou.
  9. Sfinga se stala symbolem úřadu krále v Nové říši a někteří faraóni nechali postavit chrámy v oblasti kolem Sfingy. Faraón Amenhotep II. nechal postavit chrám z hliněných cihel na severovýchod od Sfingy, zatímco Ramses II., který je považován za jednoho z nejproduktivnějších stavitelů starověkého království, nechal postavit žulový oltář mezi jejími tlapami.
  10. Chybějící nos – nejprve se mělo za to, že Sfinga ztratila svůj nos kvůli Napoleonovým mužům, ale kresby z 18. století odhalují, že nos Sfinze chyběl již před jejich příchodem. Má se tedy za to, že nos Sfinze odstřelily Turci.
  11. Geologové a badatelé jsou zajedno v tom, že v dávné minulosti byl Egypt vystaven těžkým záplavám, takže je na Sfinze patrné působení vodní eroze. Větrná eroze nepřipadá v úvahu, protože tělo Sfingy bylo pokryto pískem.
  12. Nebyly objeveny žádné texty, rukopisy, nápisy ani jakékoliv znaky, které by vypovídaly něco o tom, kdo Velkou Sfingu v Egyptě postavil. Někteří archeologové a egyptologové mají o její stavbě různé teorie, ale neexistuje žádný důkaz a tak účel Sfingy zůstává tajemstvím.
  13. Sfinga je orientována směrem na východ, tváří k vycházejícímu slunci, poblíž 30. rovnoběžky.
  14. Ocas Sfingy je obtočený kolem její pravé zadní tlapy.
  15. Velká Sfinga měla původně bradku (vous), několik kusů z něj je umístěno v Britském muzeu v Londýně a v Káhirském muzeu.
  16. Uvnitř Sfingy a pod ní jsou 3 chodby a jedna z nich – „Osiridova hrobka“ je jedním z nejúžasnějších objevů spojených se Sfingou. Nachází se 95 stop pod povrchem za zadní částí Sfingy a je považována za místo posledního odpočinku za egyptského boha Osirida.
  17. Sfinga je považována za astronomický monument a geologické nálezy naznačují, že mohla být vytesána někdy před 10.000 lety př. n. l. v období Věku lva, které trvalo od roku 10.970 do 8.810 př. n. l.
  18. Podle Grahama Hancocka, počítačové simulace ukazují, že v roce 10.500 př. n. l. se slunce přesunulo při jarní rovnodennosti do souhvězdí Lva – to znamená, že hodinu před úsvitem se v tomto období souhvězdí Lva sklánělo podél horizontu směrem na východ až na místo, kde brzy mělo vyjít slunce. To znamená, že by se Sfinga s tělem lva a orientací směrem k východu dívala toto ráno přímo na souhvězdí, které by mohlo být opodstatněně považováno za její vlastní nebeský protějšek.
  19. Podle některých textů nazývali staří Egypťané Sfingu jako balhib a bilhaw.
  20. Kolem roku 1.500 př. n. l. byla Sfinga zmíněna jako Hor-em-akht – Horus na obzoru, Bw-How Horovo místo a také jako Ra-horakhty Re dvou obzorů.

Poznámka:

  • Odkrytí Sfingy měl mít "na svědomí" také Thutmose IV., který se díky tomu měl stát faraonem.
  • Vasil Dobrev v dokumentu Sfinga zbavená tajemství dokazuje, že stavitelem pyramidy byl Džedefre (Radžedef)

Sfinga

Zdroj: Ancient Code (online na http://www.ancient-code.com); Český překlad: Alííí

Mohlo by vás zajímat

Dokumentární filmy

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.