Zajímavosti

Deset ran egyptských, kterými byl stižen Egypt za to, že faraon nechtěl nechat odejít izraelský lid, nemusí být jen mýtem. Podle vědců se skutečně staly a byly důsledkem klimatických změn a sopečné erupce. Na základě nových výzkumů vědci podle National Geographic Society tvrdí, že pro deset pohrom existují důkazy o začátku putování do Země zaslíbené popsaném v knize Exodus. Vykreslují řetěz přírodních jevů, které vyústily v katastrofy.

Egyptské rány dopadly podle archeologů na starověké město Piramesse v nilské deltě, které bylo sídelní metropolí za vlády Ramesse II., který vládl mezi lety 1279-1213 př.n.l. Město bylo také před 3000 lety opuštěno nejspíše právě v důsledku biblických pohrom.

Klimatické změny příčinou pohrom

Klimatologové, kteří své studium zaměřili na vývoj podnebí v tomto období, zjistili výraznou proměnu, která poznamenala konec vlády Ramesse II. Rekonstrukci klimatu jim umožnily analýzy stalagmitů v egyptských jeskyních, které obsahují radioaktivní prvky.

Ramesseovu dlouhou vládu provázelo stabilní teplé a vlhké klima, které však na konci přešlo náhle v období sucha. "Ramesse vládl v éře bohaté na srážky a jeho země vzkvétala. To však trvalo jen několik desetiletí. Pak se klima rychle zhoršilo," uvedl profesor Augusto Magini, paleoklimatolog z Univerzity v Heidelbergu. Ramesse II. patří mezi nejslavnější a nejdéle vládnoucí faraony starověkého Egypta, jeho velkolepé stavby a kolosální sochy zdobí dodnes celý Egypt. Delší vládu než Ramesse II. dokládají prameny pouze u Pepi II. na konci Staré říše.

Řasy a sinice jako "krev"

Náhlý vzrůst průměrných teplot způsobil podle vědců nejprve rapidní pokles hladiny životadárného Nilu, který se z veletoku změnil na mělkou bahnitou řeku. Vytvořily se tak podmínky pro první egyptskou ránu - vody Nilu se proměnily na krev. Biolog Stephan Pflugmacher z Leibnizova ústavu v Berlíně se domnívá, že tento úkaz souvisel s namnožením řas a sinic. A jedna z nich známá i pod názvem Burgundská krev (Oscillatoria rubescens), může vodě dodat neobvyklou rudou barvu. Mimo jiné má podíl na pojmenování Rudého moře.

Žáby, komáři a mouchy - logický následek

Líný, na živiny bohatý tok v horkém počasí pak vedl k dalším pohromám - zaplavení Egypta žábami, komáry a mouchami. Žáby se vyvíjejí v mělkých vodách a jejich vývoj může být v zátěžové situaci urychlen působením hormonů. Jedovaté řasy mohou být takovým činitelem, který spustí rychlejší vývoj žab a jejich migraci z otráveného prostředí. Ovšem ohromné množství žab v nehostinných podmínkách vede i k jejich rychlému úhynu. Rychlý úhyn žab vytváří příhodnější podmínky pro mouchy a komáry, které patří k hlavním přenašečům chorob. Žáby jako hlavní predátoři snižující počty hmyzu jsou ze hry a roje much a komárů napadají dobytek i lidi.

Posloupnost ran je zachována - šíří se dobytčí mor. Nákaza, nedostatek čerstvé pitné vody a potravin pak u lidí může vyvolat epidemii. Komáři jsou i dnes přenašeči malárie a horečnatých onemocnění. Ovšem po této šesté ráně egyptské vstoupila do hry jiná událost, která se stala 600 kilometrů daleko a postarala se o další tři pohromy: krupobití, kobylky a temnotu.

Výbuch sopky Théra přinesl krupobití

Do sledovaného období totiž spadá jedna z největších erupcí v lidských dějinách - výbuch sopky Théra, která byla součástí ostrova Santoriny. Tato sopka před 3500 lety vyvrhla do atmosféry miliardy tun sopečného popela. Nadine von Blohm z Ústavu pro fyziku atmosféry v Německu vytvořila model, podle kterého se mohla oblaka vulkanického popela srazit s bouřkovým systémem nad Egyptem a způsobit silné krupobití, které není pro tuto oblast obvyklé.

Invaze kobylek pak podle kanadského biologa Siro Trevisanata také souvisela se sopečným spadem. Protože popel stimuluje srážky a tím vlhkost, což zvyšuje i pravděpodobnost migrace kobylek. A předposlední rána - temnota vyplývá ze zaclonění slunečního svitu. Ostatně archeologové při vykopávkách v Egyptě zjistili přítomnost sopečného popela, přestože v Egyptě se žádná aktivní sopka nevyskytuje. Analýza jeho složení v příslušné době pak potvrzuje shodu s ostrovem Santorini.

Pokud jde o poslední ránu - smrt prvorozených, tu dávají vědci do souvislosti s plísní, která napadla obilí, a protože prvorození dostávali jako první svůj díl, mohli být i prvními obětmi. Biblický příběh tak v očích vědy vychází jako logický sled událostí, které mohly snadno přimět k emigraci z Egypta velké skupiny obyvatel, zvláště pokud se jednalo o lidi druhé nebo ještě nižší kategorie, což byli v zemi faraonů všichni cizinci, nejen Izraelité.

Zdroj: Novinky.cz

Mohlo by vás zajímat

Dokumentární filmy

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.