Ebersův papyrus - Starověký Egypt

Ebersův papyrus

Napsal Nakládalová Ivana on .

Jde o dosud nejvýznamnější a nejdelší papyrus, dnes uložený v knihovně Lipské univerzity. Jméno získal po svém objeviteli Georgovi Ebersovi, který ho zakoupil v r. 1872 od jistého Egypťana. Egypťan tvrdil, že papyrus objevil před deseti lety v nohách mumie v jedné z thébských hrobek.

Papyrus o délce více než 20 metrů a šířce 30 cm obsahuje 108 stran o 20 až 22 řádcích očíslovaných do 110. (Za stranou 27 však následuje přímo strana 30.) Ebersův papyrus, psaný hieratickým písmem, je datován do 9. roku vlády krále Amenhotepa I. (cca 1550 př.n.l). Lze říci, že se jedná o kopii staršího díla z období Staré říše - dle gramatických konstrukcí. Jedna textová pasáž zmiňuje lék na vlasy, který byl popsán již v rukopisu z období 6. dynastie (ca 2500 př. Kr.) Papyru věnovali značnou pozornost badatelé Ebbel a Wreszinski.

Ebersův papyrus obsahuje 875 různorodých receptů bez logického řazení. Jde o pojednání rázu farmakologického a terapeutického, obsahuje několik klinických popisů. 47 receptů reaguje na stanovenou diagnózu. Ebersův papyrus se významně zapsal do dějin medicíny - "Velkým pojednáním o srdci a močových cestách". Papyrus obsahuje mnoho zaklínadel, která byla vyslovována proti démonům způsobujícím onemocnění.

Je v něm zaznamenáno, že srdce je centrem krevního oběhu a řídí velké množství cév, které vedou a odvádějí tekutiny do a ze všech částí těla - krev, slzy, moč a sperma. V papyru jsou detailizovány i mentální poruchy - deprese a demence. Popisy obou těchto poruch napovídají o tom, že Egypťané posuzovali mentální a psychické onemocnění jedním a tím samým způsobem. Papyrus dále obsahuje kapitoly o antikoncepčních metodách, diagnózu těhotenství a další gynekologické záležitosti, střevní onemocnění a parazity, oční a kožní problémy, stomatologii a operativní léčbu abscesů a nádorů, kosti a léčbu popálenin.

Strava vojáků a špatná hygiena bezesporu zavinily šíření průjmových onemocnění. V terénu se lze těžko řídit dietetickými radami, jako např. nepít zteplalé pivo, nejíst příliš syrové maso... Způsob léčby sumarizuje Ebersův papyrus ve dvou paragrafech nazvaných "průjem" a "nový recept na krvavý průjem". Je tu předpis na čerstvé těsto, které se má polknout. Jde o chlebové těsto z pšenice dvouzrnky a dále z pšenice a ječmene rozpuštěné v mléce: "rostlina (džaret) čerstvá - 1/8, těsto čerstvé - 1/8, tuk, olej/med - 1/4, vosk - 1/16, voda - 25 ro. Uvařit a jíst čtyři dny po sobě." Rostlina (džaret) je označení pro semeno svatojánského chleba široce využívaného ve fyzioterapii právě pro léčbu průjmů.

Ebersův papyrus

Ebersův papyrus

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě