Egyptský posvátný býk Hapi - Starověký Egypt

Egyptský posvátný býk Hapi

Napsal Nakládalová Ivana on .

Podle představ starých Egypťanů byl posvátný býk Hapi pozemským vtělením životní síly - "ba" - boha Ptaha. Nešlo o ledajakého býka - dle Hérodota byl Hapi (řecpy Apis) čili Epafos teletem z krávy, která již nesmí přijmout další plod. Dle starých Egypťanů na krávu sestupuje z nebe paprsek a z tohoto paprsku se zrodí Hapi. Tele nazývané Hapi je černé, na čele má čtverhrannou - podle jiných trojúhelníkovou - bílou barvu, na zádech skvrnu v podobě orla, v ocase dvojité chlupy a pod jazykem skaraba.

Hapi (řecky Apis) nebyl jediným posvátným býkem, kterého staří Egypťané uctívali. V Heliopoli byl uctíván býk Merver (řecky Mnevis), v Armentu Bech - řecky Buchis. S býkem, s jeho mohutností, silou a plodností se ztotožňoval sám faraon, označoval se za "mocného býka" a k opasku vzadu nosil připnutý býčí ohon. Apidův kult, spjatý s královským kultem, je doložený už v Textech pyramid.

Během svého života se posvátný býk Hapi zdržoval v jihozápadní části Ptahova chrámu v Memfidě, kde stála svatyně s jeho sochou. Součástí Apidova areálu byly sklady, stáj pro krávy (harém) a další stavby. Posvátný býk měl své vlastní kněze, kteří pěstovali jeho kult. Po smrti se posvátný býk ztotožnil s Usirem a stal se z něho Usir - Apis. Nejznámější pohřebiště posvátných býků je v Sakkáře - Serapeion. Je to komplex nadzemních a podzemních staveb ležící na severozápadním okraji obrovské sakkárské nekropole. Jedná se o obrovské zvířecí pohřebiště, v okolí Serapeia byli pohřbíváni sokoli, ibisové, sovy, paviáni, kočkodani, psi, kočky, ovce, kozy, a dokonce i skarabové.

O Serepaionu podrobněji příště - jen ještě doplním, že Serapeion v Sakkáře nelze směšovat s dalšími svatyněmi, kterým se také říká Serapeion (řecky) či Serepaum (latinsky), které začaly vznikat v souvislosti s rozvojem kultu helénistického Serapida převážně v Alexandrii, Hermopoli či Fajjúmu. Serapis byl božstvo vytvořené v ptolemaiovské době (tedy mnohem později) na příkaz Ptolemaia I. Sotera s cílem sblížit duchovní svět Egypťanů a Řeků ku prospěchu říše.

Egyptský posvátný býk Hapi

Egyptský posvátný býk Hapi

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě