Zajímavosti

Obchod mezi Egyptem a Řeckem probíhal zhruba od roku 650 př.n.l. (tedy v období úpadku starověkého Egypta). Po období určité izolovanosti se Egypt ještě jednou otevřel středozemnímu světu. Dorazili první obchodníci z Řecka, Kypru a Blízkého východu a žoldáci ze zahraničí se zapsali do faraónovy armády.

U ústí Nilu vzkvétal Herakleion (Thonis) jako hlavní vstup do Egypta. Při vykopávkách pod vodou byl objeven rozlehlý přístav, četné lodě a kotvy dokazující, že se jednalo o mezinárodní přístavní město.

Z Herakleionu (Thonisu) bylo zboží distribuováno do vnitrozemí prostřednictvím sítě kanálů úrodné delty Nilu. Z Řecka, Kypru a Blízkého Východu bylo dováženo Stříbro, měď, víno a olej. Z Egypta pak bylo do celého Středomoří vyváženo egyptské obilí, nátron (sůl), parfémovaný olej a magické amulety.

Cca 60 mil jižně od Herakleionu se obchodníci usadili a postavili chrámy v sesterském přístavu a řecko-egyptském obchodním místě Naukratisu. Dále ve vnitrozemí žilo mnoho zahraničních žoldáků, kteří uctívali egyptské bohy ve starověkém hlavním městě Memfis. Staletí kontaktu a výměn (ne vždy bez konfliktů) poznamenaly řeckou i egyptskou kulturu a vyvrcholily dobytím Egypta Alexandrem Velikým v roce 332 př.n.l.

Stéla faraona Nachtnebefa

Stéla faraona Nachtnebefa

Tento nádherný monument byl klíčový pro zjištění, že Thonis (v egyptštině) a Herakleion (v řečtině) bylo ve skutečnosti stejné město. Faraon Nachtnebef vydal tento dekret určující zdanění zboží, které procházelo Thonisem a Naukratisem. Jeho kopie je možné najít v hlavním egyptském chrámu každého přístavu. Vyryté nápisy ustanovují, že tato deska stojí u ústí „Moře Řeků“ (Středozemní moře) v Thonisu.

Jiný objekt, který byl odhalen nedaleko, dokazuje, že tento monument stál v chrámu Amon-Gereba. Dvojjazyčný dekret nalezený v roce 1881 (Kanopský dekret, datovaný do roku 238 př.n.l.) odkazuje v řecky vyrytém nápisu na Chrám v Herakleionu a v hieroglyfech na Chrám Amon-Gereba. Společně tyto předměty odhalily, že Thonis a Herakleion byly stejným místem.

Kanopský dekret

Kanopský dekret ujednává, že část daní odvedených za dovoz a vývoz musí být dány svatyni Neit, patronce města Sau, které bylo hlavním městem Egypta ve 26. dynastii (664 – 525 př.n.l.). Půlkruhová horní část stély ukazuje symetrickou vyobrazení krále nabízejícího oběti bohyni Neit. Pod ním je hieroglyfický text uspořádaný ve 14 sloupcích. V nejdůležitější pasáži prohlašuje Nachtnebef, že další desetina daní ze všeho zboží ze Středozemí do Thonis-Herakleionu a ze všech obchodních operací v Naukratisu bude zaplacena královské státní pokladně a bude z nich dotován chrám Neit v Sau. Královské dotace svatyni byly v Egyptě tradiční a podobné daně z obchodu existovaly již dříve.

Zdroj: British Museum; Český překlad: Alííí

Dovolená v Egyptě

Mohlo by vás zajímat

Dokumentární filmy

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.