Objevení kolosální hlavy Amenhotepa III. v Kóm el-Hittánu - Starověký Egypt

Objevení kolosální hlavy Amenhotepa III. v Kóm el-Hittánu

Napsal Felgr Pavel on .

V zádušním chrámu Amenhotepa III. (cca. 1390-1352 př.n.l.) v Kóm el-Hittánu na západním břehu Luxoru byla objevena kolosální hlava tohoto faraona z červené žuly. Objev se podařil mezinárodnímu egyptsko-evropskému týmu vědců, sdružených v projektu konzervace Kolosů Memnónových a chrámu Amenhotepa III.

Generální tajemník Nejvyšší rady pro památky Egypta Dr. Zahi Hawass uvedl, že nově objevená hlava Amenhotepa III. je v neporušeném stavu a měří 2,5 metrů na výšku. Jde o mistrovské umělecké dílo, které zobrazuje Amenhotepa III. s velmi jemnými, mladistvými rysy. Zahi Hawass dodal, že hlava je hladce vyleštěná a dokonale dochovaná a dosud nese stopy červené barvy, kterou byl namalován ureus (posvátná kobra).

Podle vedoucí expedice dr. Hourig Sourouzian patří hlava Amenhotepa III. k velké soše, která znázorňovala stojícího faraona s rukama zkříženýma na hrudi, jak drží odznaky královské moci. Amenhotep III. má na hlavě hornoegyptskou Bílou korunu. Rituální bradka je pod bradou ulomená, ale dr. Sourouzian se domnívá, že by dosud mohla ležet v suti pod místem, kde byla nalezena hlava.

“Během posledních let jsme nalezli velké množství fragmentů žulové sochy, která kdysi stála v jižní části velkého nádvoří zádušního chrámu Amenhotepa III. v Kóm el-Hittánu. Části těla sochy se nyní restaurují.“ Tento chrám je jedním z nejdůležitějších chrámů 18. dynastie, a bylo v něm již objeveno 84 kolosálních soch. Jsou mezi nimi sochy krále Amenhotepa III. a jeho ženy Teje, jejíž mumii se nedávno podařilo identifikovat Dr. Hawassovi s týmem vědců.

Zdroj: Český egyptologický ústav (online na http://egyptologie.ff.cuni.cz)

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě