fbpx

Síwa leží na okraji Velkého písečného moře a ačkoliv k ní podle mapy můžete dorazit několika cestami, jediná opravdu sjízdná vede přímo od Středozemního moře.

V 1. tisíciletí př.n.l. byla v Síwě postavena jedna z nejvýznamnějších svatyní starověkého světa, věštírna a chrám boha Amona. Amon zde byl uctíván v podobě Omfalu, dodnes nevysvětleného předmětu. Omfalos byl snad oválný, ozdobený sytě zeleným smaragdem. Zde, na jednom z nejodlehlejších míst světa, byla postavena věštírna a kněží v ní dosáhli takové autority, že byli srovnáváni s mnohem lépe přístupnějšími věštírnami v Persii, Lybii, ale hlavně s respektovanými Delfami.

Archeolog Klaus Kuhlmann z Německého archeologického institutu přišel s jedním z možných vysvětlení: sám se vždy divil tomu, proč v tak malém “hnízdě”, kde ve starověku žilo maximálně 6 000 obyvatel, bylo postaveno tolik chrámů. Klaus Kuhlmann se domnívá, že obyvatelé Síwy, místní správa a guvernér byli profesionálními pašeráky, kteří za zády faraonů organizovali “obchod” z centrální Afriky. Obchodně zdatní Řekové již v VIII. století př. Kr. založili 300 km odtud město Kyréné, aby získali přístup k bohatství centrální Afriky. Sami ale nebyli schopni překonat Velké písečné moře. Faraonský stát si na dovážené zboží přirážel třisetprocentní clo, a proto přišli na tento geniální nápad. Se souhlasem místních zástupců státu zorganizovali nelegální cestu přes Síwu napříč pouští ke Středozemnímu moři, případně až do Kyréné. Za tuto službu Řekové v Síwě stavěli chrámy.

Proč byla postavena věštírna v Síwě

A jak vznikla idea postavit věštírnu? Možná od samotných Řeků. Faraon – zakladatel byl pozván až k hotovému. Věštírnu postavil panovník Haibre z 26. dynastie. Věstírna mohla být zničena již za dob své největší slávy, za perské nadvlády. Kolem r. 300 př. Kr. slavné orákulum předpovědělo dobyvateli Egypta Kambýsovi blízkou smrt. Perský král se rozčílil a nechal postavit padesátitisícovou armádu, která vyrazila Síwu zničit. Vojáci však překvapivě nepostupovali od Středozemního moře, ale z Théb, z jižního Egypta. Poslední stopa o její cestě se dochovala v oáze Chárga. Kambýsova armáda měla být jednoho dne po snídani zaskočena giblím – jižním větrem, kterou s sebou často přináší velkou písečnou bouři. Vojsko se ztratilo beze stopy. Dnes vyrážejí do pouště dobrodruzi, archeologové a snaží se najít pozůstatky Kambýsova tažení.

Ale zpět k věštírně. Její nejslavnější “hodina” nastala r. 332 př. Kr., kdy si pro věštbu přišel Alexandr Veliký. Alexandr vstoupil do Egypta téměř bez boje, vítaný obyvateli, kteří trpěli pod perskou nadvládou. Učinil nebezpečné, ale velmi prozíravé rozhodnutí. Z přístavu Marsa Matruh se vydal starou karavanní stezkou do Síwy. Výpravě cestou došla voda, zabloudili, ale nakonec přece jen dorazili.

Alexandr zůstal ve svatyni s Amonovým orákulem delší dobu osamocen. Nikdy nikomu neřekl, jakou věštbu tam vyslyšel. Po jeho odchodu však kněží prohlásili Alexandra bohem a synem Amonovým, zákonným dědicem egyptských faraonů. Jak k věštbě asi došlo? Moderní výzkumy ve svatyni zjistily, že má dvojité stěny, mezi nimiž končí tajná chodba se vstupem v jedné z místních studní. Kněží tedy mohli mít do svatyně snadný přístup a mohli věštit podle přání zákazníka anebo podle jeho měšce, často i podle potřeb svých či podle potřeb své země: což mohl být zrovna Alexandrův případ.

V současné době je Síwa – resp. Amonova věštírna ohrožena. Ocelové svorníky svírají zdi chrámu. Skála, na které chrám stojí, se rozpadá. V řecké a římské době byly do skály vytesávány hrobky, které skalisko destabilizovaly. Bohužel – nyní by sebemenší zemětřesení zapříčinilo, že by se chrám rozpadl na malé kousky.

Oáza Síwa
Oáza Síwa

Zdroj: prof. PhDr. Miroslav Verner, DrSc. a Doc. Mgr. Jan Boněk: Můj život s Egyptem