Úvodem

Až dosud se soudilo, že stavba pyramidy probíhala tak, že lidé táhnou za sebou saně s obřím kamenem. Jednou jdou po rovině od lomu, jindy po šikmé rampě vzhůru na pyramidu. Jenže nový objev v prastarém lomu na alabastr ukázal, že přepravu kamene měli Egypťané daleko propracovanější a tím i rychlejší.

Pravda - alabastr se na stavbě pyramid nepoužíval, podstatný je ale technický postup, který v alabastrovém lomu Hatnub u města al-Minja odhalili britští a francouzští archeologové. Podařilo se jim objevit rampu starou 4500 let, která vznikla v době, kdy u dnešní Káhiry vyrostly největší a nejznámější pyramidy - Chufuova pyramida, Rachefova pyramida a Menkaureova pyramida. Lom Hatnub se podle archeologů používal za vlády faraona Chufua.

Promyšlený stavební systém

Jak tedy přeprava materiálu probíhala? Šikmá rampa, po které klouzaly saně s kamenem, patřila do rozsáhlejší konstrukce. Po stranách rampy byly ještě vytesány schody. Muži, kteří tahali těžký kámen, se tedy měli o co zapřít a nehrozilo jim, že sklouznou po hladké a poměrně prudce stoupající ploše.

Ještě zajímavější však byly půl metru široké otvory u schodů po obou okrajích stoupající rampy. V nich byly s největší pravděpodobností ukotveny silné dřevěné sloupky, které tak ještě více usnadňovaly transport. Tahači kamene totiž stáli po stranách saní a táhli za provaz omotaný podle Rolanda Enmarcha z britské University of Liverpool kolem sloupků vztyčených po obou bocích rampy.

Sloupky se sice neotáčely, ale lano klouzalo po jejich povrchu a to usnadňovalo práci. Navíc nehrozilo, že by se kámen převážil a strhl dělníky. Při vytahování saní nahoru se používalo hned několik dvojic sloupků.

Není jasné, zda tahači s lany byli rozmístěni u všech sloupků podél schodiště, anebo zda přebíhali výše, když se saně s kamenem dostaly nad jejich dvojici dřevěných pilířů.

Nový systém umožnil vyvinout větší sílu

Enmarch se zjevně klonil k první variantě, když listu The Times řekl: „Toto uspořádání umožňuje lidem, aby se rozmístili podél rampy a aby veškerá síla byla vyvíjena v jednom směru.“ Deníku The Guardian pak řekl: „Objevený systém umožňuje vyvíjet sílu více lidem zároveň, takže mohou napnout větší sílu, a tak rychleji pohybovat kamennými bloky.“

Vědci se dosud domnívali, že Egypťané používali rampy o sklonu nejvýše deset stupňů. V Hatnubu je však rampa podstatně příkřejší, jak upozornil další účastník výzkumu, Yannis Gourdon z Francouzského institutu pro orientální archeologii v Káhiře. „S pomocí saní, jež nesly kamenný blok, a lan vedených přes dřevěné sloupy mohli staří Egypťané vytáhnout alabastrové bloky z lomu po velmi strmých svazích o sklonu 20 stupňů či více,“ řekl.

Zdroj: Novinky.cz

Mohlo by vás zajímat

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.