Nepravé dveře v Luxoru - Starověký Egypt

Nepravé dveře v Luxoru

Napsal Felgr Pavel on .

Před chrámem v Karnaku byly objeveny velké žulové nepravé dveře pocházející z hrobky vezíra královny Hatšepsut Vesera a jeho ženy Cuju. Egyptský ministr kultury Farúk Husní oznámil, že objev učinil tým egyptských archeologů během rutinních archeologických prací.

Generální tajemník Nejvyšší rady pro památky Egypta (SCA) Dr. Zahi Hawass uvedl, že dveře jsou 175 cm vysoké, 100 cm široké a jejich tloušťka činí 50 cm. Zdobí je náboženské texty a různé tituly vezíra Vesera, který nastoupil do úřadu v pátém roce vlády královny Hatšepsut. Veser nesl tituly jako starosta města, vezír a kníže. Hawass dodal, že Veserovi patří hrobka č. 61 na západním břehu Luxoru.

Mansúr Boraik, představený luxorské památkové správy a vedoucí egyptské archeologické mise řekl, že nepravé dveře byly znovuvyužity ve stavbě z římské doby. Byly vyneseny z hrobky a zabudovány do zdi římské stavby, již zde egyptští archeologiové objevili již dříve.

Boraik také uvedl, že Veser byl strýcem známého vezíra Rechmirea, jenž byl nejvyšším úředníkem vlády Thutmose III. (1504-1452 př.n.l.). Veserova kaple byla objevena také v lomech na Džebel es-Silsile u Asuánu, což svědčí o jeho významné roli za vlády královny Hatšepsuty i o významu vezíra ve starověkém Egyptě, zejména v době 18. dynastie.

K nejznámějším vezírům této dynastie patří Rechmire a Ramose z doby vlády Amenhotepa III., Amenhotepa IV. a vojevůdce Haremheba, který později nastoupil na egyptský trůn jako poslední král 18. dynastie.

Nepravé dveře v Luxoru

Nepravé dveře v Luxoru

Zdroj: Český egyptologický ústav

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě