Zajímavosti

Archeologové univerzity v Lovani pod vedením Harco Willemse objevili v první polovině roku 2012 v Dér el-Berše významný pohřeb z doby počátku Střední říše (asi 2040 př. n. l.). I když byl pohřeb nejméně dvakrát vyloupen a utrpěl značné škody, bylo velké množství předmětů objeveno na svém původním místě a poskytuje tak jedinečné informace o průběhu pohřebního rituálu. Objevená hrobka patřila nomarchovi či osobě s nomarchou spřízněné.

Hrobka Ahnachta I. - výzkum George Reisnera

Objev byl učiněn v hrobce Ahanachta I., který byl prvním správcem Zaječího kraje v době Střední říše. Tato hrobka byla objevena v letech 1891–1892. Hrobku Ahnachta I. v roce 1915 důkladně prozkoumal americký archeolog George Andrew Reisner. Reisnerovu práci završil objev téměř intaktního pohřbu nomarchy v sousední hrobce. Nádherné předměty z této druhé hrobky jsou známy po celém světě.

Reisner však nedokončil zkoumání jihozápadní pohřební šachty Ahanachtovy hrobky. Z jeho deníku je patrné, že se domníval, že tato šachta byla vyloupena jen krátce před tím, než se na scéně objevil on sám. Proto zde výzkum zastavil. To se ukázalo jako vzácná náhoda, neboť všechny další hrobky v oblasti Reisner pečlivě vyprázdnil. Archeologové Lovaňské univerzity tak v předchozích letech pouze zkoumali a dokumentovali hrobky, které již byly v minulosti pečlivě zbaveny veškerého obsahu, a není příliš naděje, že by se v oblasti mohly vyskytovat další hrobky tohoto typu.

Hrobka Ahnachta I. byla již dříve vyloupena, pravděpodobně dvakrát

Průzkum ukázal, že Reisnerův odhad ohledně vyloupení hrobky byl správný. Až téměř na dně 6 m hluboké pohřební šachty našli archeologové intruzivní materiál (ale také významné reliéfy z výzdoby hrobky), včetně cigaretových špačků a fragmentů novin z počátku 20. století. Bylo zde rovněž nalezeno velké množství pohřební výbavy, která však nemusí nutně pocházet z této hrobky a je značně poškozena. Pohřební komora byla navíc až po strop zaplněna kameny, což je možné vysvětlit pouze tak, že je lupiči záměrně do komory naházeli, přičemž zničili většinu dřevěné pohřební výbavy. Přesto však lupiči mnoho pohřebních darů přehlédli.

Zdá se, že hrobka Ahnachta I. byla vyloupena dvakrát. Poprvé byla pravděpodobně vykradena již ve starověku. V té době se lupiči zajímali především o cenné suroviny. Mnoho zlomků lístkového zlata dokazuje, že rakev a pravděpodobně i další předměty byly pozlaceny. Po prvním vyloupení byla hrobka pravděpodobně ponechána otevřená. Zdá se, že během let se do komory několikrát dostal déšť spolu s vápencovým prachem z šachty. Po uschnutí vytvořila tato směs silnou vápennou krustu, již druhá skupina lupičů, která se do hrobky dostala na konci 19. století, pravděpodobně považovala za podlahu pohřební komory. Tito lupiči způsobili obrovské škody na rakvích a dalších dřevěných předmětech, které v důsledku vlhkosti shnily a byly napadeny plísněmi.

Když však archeologové komoru vyprázdnili, ukázalo se, že na původních místech pod vápennou krustou dosud zůstalo množství rituálních předmětů z bronzu, fajánse, mědi a keramiky. Nálezy zahrnují mnoho alabastrových modelů nádob, obětních stolů a podhlavniček, fajánsové nádoby na úlitbu a celou řadu měděných nádob, misek a modelů stolů. Bylo objeveno také několik zcela jedinečných rituálních předmětů, jež byly dosud známy pouze ze starověkých vyobrazení.

Rekonstrukce pohřebního rituálu

Umístění předmětů umožnilo archeologům rekonstruovat do detailů scénář pohřebního rituálu. Víme tedy, že napřed byla do pohřební komory umístěna rakev a pak byl proveden očistný rituál následovaný obětním rituálem. Posledně zmiňovaný rituál je dobře znám z textů a vyobrazení, poprvé je však možno dokázat, že byl skutečně vykonávan pod zemí v pohřební komoře.

Rakev je ve špatném stavu, že ji bude možno prozkoumat za rok po důkladné konzervaci. I tak ale můžeme už dnes vyslovit dva důležité závěry:

1) Rakev byla popsána a patřila muži jménem Džehutinacht. To je důležité, protože nápisy v Ahanachtově hrobce zmiňují jeho otce Džehutinachta, který měl v jeho hrobce také obětní místo. To naznačuje, že Ahanacht pohřbil svého otce ve své vlastní hrobce. O Džehutinachtovi víme, že byl posledním nomarchou Zaječího kraje v První přechodné době. Právě tento muž ze byl tedy pohřben.

2) Rakev byla popsána Texty rakví. Tento soubor textů představuje nejdůležitější sbírku náboženských textů Střední říše, a představuje pojítko mezi texty pyramid Staré říše a slavnou Knihou mrtvých Nové říše. Již dříve se vědělo, že středoříšská tradice Textů rakví začala v Dér el-Berše, přičemž Ahanacht byl dosud prvním doloženým vlastníkem rakve popsané těmito texty. Špatně dochovaná Džehutinachtova rakev doplňuje důležitou kapitolu do historie Textů rakví: možná jde o nejstarší doklad ze Střední říše.

Zdroj: Český egyptologický ústav

Mohlo by vás zajímat

Dokumentární filmy

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.