fbpx

Tell el-Maskhúta se nachází ve Wádí Tumilát poblíž východního ramene Nilu, které je napojeno na Suezský průplav. Během stavby Suezského průplavu bylo objeveno zančné množství sfing a stél Ramesse II. V ramessovské době se v Tell el-Maskhútě nacházelo sídliště s Atumovým chrámem. Byla zde také umístěna vojenská posádka, která střežila zásoby pro egyptskou armádu, která se odtud vydávala na vojenská tažení na východ.

Tell el-Maskhúta – další hrobka v této lokalitě

A právě v Tell el-Maskhútě (která leží ve správní oblasti Ismailíje) objevili archeologové z Nejvyšší rady pro památky Egypta (SCA) novou hrobku. Hrobka pochází z období Nové říše – přesněji z doby vlády 19. dynastie (1315-1201 př.n.l.). Hrobka byla postavena z cihel a skládá se z pravoúhlé místnosti s kamenným kupolovitým stropem a hluboké šachty čtvercového půdorysu. Vnitřní stěny hrobky zdobí scény zobrazující majitele hrobky, jehož jméno bylo Kenamon.

Vykopávky v Tell el-Maskhútě rovněž odhalily vápencovou stélu nesoucí jméno hlavního města Hyksósů Avaridy (Hatueret). Stéla nese rovněž scénu zobrazující boha Sutecha před králem 19. dynastie, jehož jméno není uvedeno. Tato stéla je dokladem vztahů mezi Tell el-Maskhútou a Avaridou, která ležela v oblasti Tell ed-Daby v Šarkíji.

Vedoucí úřadu pro památky Dolního Egypta Dr. Mohamed Abdel Maksúd řekl, že v hrobce byl objeven velký vápencový sarkofág patřící Kenamonovi, který byl představeným královských dokumentů. Vnitřní i vnější stranu sarkofágu pokrývaly nápisy. Stěny hrobky nesly tituly zemřelého a jméno jeho ženy Esety, jež byla zpěvačkou boha Atuma. Hrobka je zdobena různými náboženskými a zádušními scénami v zahloubeném reliéfu; k nejzajímavějším patří 125.

Kapitola Knihy mrtvých a ženy oplakávající zemřelého. Další scény zahrnují zobrazení bohyně Hathory v podobě krávy vycházející z deltských houštin či čtyři syny Horovy. Scény a tituly v hrobce dokazují, že Kenamon byl důležitým úředníkem, jenž měl na starosti královské dokumenty.

Objev této hrobky přinese informace nejen o dějinách nilské delty a geografii oblasti, ale také o vztazích mezi Tell el-Maskhútou a východní hranicí Egypta. Vykopávky na lokalitě pokračují a hrobka bude pod dohledem dr. Mohameda Abdel Maksúda plně zdokumentována a následně v ní proběhnou restaurační a konzervační práce. Tell el-Maskhúta určitě zůstane ještě centrem pozornosti pro egyptology.

Zdroj: Český egyptologický ústav