Zajímavosti

V oáze Charga, která leží 280 km západně od Luxoru v Západoegyptské poušti, pracují draci namísto geodetů-výzkumníků. Oáza se nachází ve vojenské zóně, kde není dost dobře možné jen tak si létat vrtulníkem nebo balónem, proto místní výzkumníci používají draky vybavené dálkově ovladatelnými kamerami. Využívají snímky z těchto kamer ke zmapování místa, které patří mezi nejbohatší v Egyptě v počtu starověkých památek. A dosud zůstávají jen minimálně prozkoumané.

Krásně viditelná seskupení dobře zachovaných románských valů, zřejmě postavených na vrcholku faraonských ruin, vytváří na snímku oázy tečky. Oáza Charga je velká, má 160 km na délku a mezi 15 a 300 km šířky. Mnoho z těchto ruin nikdy nebylo oficiálně zmapováno, i když vykradači hrobů již Chargu "objevili". Nyní tedy s nimi archeologové závodí, aby stihli památky ochránit dřív, než budou vykradeny všechny hroby.

"Zde vidíte neuvěřitelně dlouhou zeď z hliněných cihel vysokou asi 15 metrů, vystupující z písečných dun a skalnatých vyvýšenin," ukazuje na snímku Corinna Rossi, odborná asistentka egyptologie na univerzitě v Cambridge, která je také spoluředitelkou chráněné oblasti u oázy Charga.

Průzkumníci tu pracují především brzy ráno a večer, kdy se ruiny, většinou téměř úplně rozbité a zdevastované, pokryjí dlouhými stíny, a vystupují tak lépe z kamenitého terénu. Ptačí perspektiva pomáhá vědcům spatřit obrysy staveb, které ze země nejsou tak dobře patrné.

Oáza Charga vzkvétala především v dobách silné vlády - v letech 1400 až 800 př.n.l., během faraonského období a také v letech 600 př.n.l. až 500 n.l., kdy Egypt padl dobyt svými tehdejšími nepřáteli - Peršany, Řeky a Římany.

Vliv Říma na Egyptskou říši

Tato oblast byla vyhlášená v celém římském impériu svou produkcí kvalitního obilí, datlí a vína. Ječmen, olivy a některé druhy pšenice se zde také pěstovaly, jak dokázala Salima Ikramová, profesorka egyptologie na Americké univerzitě v Káhiře. Podílí se také na vedení nadace NKOS (North Kharga Oasis Survey) a je garantem výboru pro výzkum a vědu National Geographic Society.

"Oáza Charga tvořila křižovatku obchodních cest mezi údolím Nilu a Libyí," potvrzuje význam této oblasti Terry Wilfong, kurátor pro řeckořímská a egypská studia na Michiganské univerzitě. "Bylo to významné místo, kde se střetávaly kultury Říma, Řecka, Egypta a nomádských kmenů severní Afriky."

Ve 4. století před Kristem byla oáza Charga, což v překladu z arabštiny znamená "odcházení", považována za severní výspu římské říše. Obranný val byl zřejmě postaven v té době, kdy se císař Diocletianus snažil spolehlivěji opevnit římské hranice.

"Egyptská říše byla do té doby tak trochu zaostalá. Římané zde zavedli nový zavlažovací systém, silnice a síť komunikací, pozorovatelny na hradbách a kontroly v rámci celé oblasti," doplňuje Penny Wilson, egyptolog z Durhamské univerzity. "V podstatě to tu za jejich vlády jen vzkvétalo. Proto v Egyptě nacházíme tolik římských památek. Především z tohoto hlediska toto místo stojí za vidění."

Stavby vypadající jako pevnosti svědčí o tom, že zde kdysi vedly stezky pro dovoz zboží. Na nich stály oficiální kontrolní stanoviště. Propojené hradby stavěné podél pouštních obchodních cest usnadňovaly rozvoj zemědělských kolonií, které závisejí na inženýrských pracech, například na pozemních dodávkách vody. Místa jako toto je potřeba důkladně prostudovat, jelikož slouží jako svědectví lidské snahy udělat z neobyvatelného místa takové, které je k životu přijatelné.

Ain el-Tarakwa
Letecký snímek Ain el-Tarakwa

Kostely těsně vedle svatyní

Nejzajímavější místo v tomto regionu je bezesporu Umm el-Dabadib. Jeho výzkum zabral většině egyptologů téměř celou letošní sezónu. Dabadib se skládá z malé pevnosti v opevněném sídlišti s velkými hlavními domy, z nichž některé jsou až třípodlažní. Opevněné sídliště je protkané akvadukty a deseti pohřebišti. Na tomto hřbitově leží pohřbeno více jak deset generací místních obyvatel. Náhrobní kameny jsou vytvořené ze skály, pomalovaných cihel a jejich podobnost svědčí o tom, že všechny třídy zdejší společnosti žily velmi blízko sebe.

V Umm el-Dabadib se nachází také svatyně či chrám s hieroglyfy a výjevy z egyptského bájesloví, ale nalezneme tam také ztvárnění výjevů z křesťanské mytologie. Když archeologové odhalovali jistou část zdi chrámu, v jednu chvíli profesorka Ikramová pouze stačila vyfografovat svým digitálním fotoaparátem zeď, než se v oblacích prachu zřítila na zem. Na fotografii zůstala zachycena podoba reliéfu ruky a těla egyptského božstva, nyní už pohřbeného nadobro v rozvalinách chrámu. Kostel i chrám fascinují vědce svým umístěním i výzdobou, jelikož jejich poloha může představovat přechodové období v uctívání božstev. "Vypadá to, že zde žili lidé různého náboženského vyznání velmi těsně blízko sebe, a celkem harmonicky," říká profesorka Ikramová.

Umm el-Dabadib
Letecký snímek Umm el-Dabadib

Kostely těsně vedle svatyní

Hodnota Chargy tkví především v jejím umístění. "Je fascinující, jak v pouštních podmínkách zůstanou zvířata, rostliny, textil i dřevo dokonale zachovány. Ve srovnání s údolím Nilu, kde vlhkost způsobila zkázu mnoha materiálů, zde máme mnoho co zkoumat." říká doktor Wilfong. Bohužel v současné době přichází jiný typ zkázy než jen přírodní procesy - zvyšuje se počet ničitelů památek.

Asi tak před dvaceti lety zloději dokonce použili buldozer, aby se nabourali do kostala v Umm el-Dabadib. Podle legendy je totiž v oltáři zapečetěný poklad již od dob vysvěcení kostela. Před tímto nájezdem zlodějů byl kostel pravděpodobně zachován téměř v nedotčeném stavu. Zloději také zničili hřbitovy a rozmetali mumie na kousky, protože hledali zlato a amulety, které se dávají k mrtvým, aby je doprovázely na cestu do země mrtvých.

Možná byly ty mumie římského původu, domnívá se profesorka Ikramová. Podle římského způsobu mumifikace jejich hlavy stále obsahují mozek. Nasolená a vysušená těla vladařů byla napuštěna olejem a ovinutá pruhy látky barvenými přírodními barvami (růžovou, červenou a žlutou). Vědcům se dokonce podařilo identifikovat římskou mumifikační masku podle fragmentů sádrových imitací kadeří a obočí.

"V Egyptě je ještě mnoho míst, která zůstávají neobjevena. Jako archeologové máme jistou zodpovědnost zjistit, co skrývají. Naší povinností je zaznamenat, co je uvnitř, a zpřístupnit památky veřejnosti," vysvětluje profesorka Ikramová.

Zdroj: National Geographic

Dokumentární filmy

Informace o webu

Mohlo by vás zajímat

Dovolená v Egyptě

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.