Zajímavosti

Na stěnách hrobek pozorujeme mnoho tanečních výjevů, které doprovázely slavnosti, hostiny, náboženské rituály a pohřební obřady. Tanec byl také součástí každodenní zábavy. Začal-li někdo tančit, spontánně se k němu přidávali i ostatní. Kromě tance širokých vrstev obyvatelstva existoval i tanec náročnější - gymnastický, v němž byly zahrnuty obtížnější, skoro akrobatické prvky, které vyžadovaly velkou tělesnou zdatnost, pružnost a dlouhodobý trénink.

Usuzuje se, že některé z tanečnic mohly být profesionálkami. Známe je z písemných pramenů, kde byly označovány pod jménem chebejet. Šlo především o ženy a dívky z královských harémů.

Egyptské tanceKe speciálním druhům tanců patřily tance náboženské, pohřební, groteskní, dramatické nebo válečné. Muži i ženy tančili odděleně, přičemž ženy bývaly zobrazovány častěji než muži. Párový tanec, kdy muž objímá ženu, nebyl v Egyptě znám. Pod tímto pojmem se pouze chápal kolový tanec skupiny dívek, držících se za ruce.

Na výjevech bývá smazána hranice mezi gymnastickým a akrobatickým výkonem. Mezi tyto namáhavé figury patřil živý kolotoč, přemety, zdvihy a vypnutí do mostu. Nejkrásnějším příkladem posledně jmenovaného je malba elegantní dívky na ostrace, dnes uložené v Egyptském muzeu v Turíně.

V Egyptě se tančilo již od předdynastických dob, dokladem toho jsou hliněné sošky žen s rukama zdviženýma nad hlavou a malby na nádobách s obdobným tématem. Ve Staré říši se rozšířily různé skoky, podupávání a množství sportovních prvků. V Nové říši se předpisy uvolnily, přibylo nových rafinovaných figur, spojených s větší živostí a grácií pohybů. Do popředí zájmu se také dostaly tance okolních národů - Libyjců, Syřanů a černochů. V Pozdní době převládaly tance náboženských obřadů.

Oblečení tanečníků a tanečnic

Oděv tanečnic tvořila krátká, vpředu otevřená sukénka nebo sukně s třásněmi. Jindy měly na sobě dlouhou splývavou tuniku, zavěšenou na ramenou širšími pásky. Dosahovala téměř až ke kotníkům, ale umožňovala volný pohyb paží. Od Nové říše byly tyto tuniky šité z průsvitné látky. V hrobce Cheruefa z 18. dynastie byl objeven reliéf, znázorňující tančící dívky v krátkých zástěrkách, které byly drženy úzkými pásky, zkříženými na prsou. V Nové říši s oblibou tančila děvčata i nahá, zdobená řemínkem z korálků či perel kolem boků.

Egyptské tanečnice Tanečnice měly vlasy spleteny do mohutného copu spadajícího až na záda, kde jej zatěžoval disk nebo koule. Tento účes se poprvé objevil v 5. dynastii. Ve Střední říši nosily krátké nakadeřené paruky a v Nové říši delší vlnité vlásenky. Ty bývaly doplněny čelenkou s květinovými lístky po stranách a vpředu s květem lotosu. Někdy tančily i s vlastními rozpuštěnými kadeřemi. Jejich krásu podtrhovaly náhrdelníky, náramky a od Nové říše masivní kulaté náušnice, z nichž některé byly klipsového typu.

Příležitostí pro tanec a hudbu bylo ve starověkém Egyptě dost a dost. Volné chvíle čekaly Egypťany po západu slunce, kdy se po nilské přírodě rozprostřel příjemný chládek. Po pracovním dnu přicházelo bujaré veselí, které trvalo dlouho do noci. Tento rytmus práce a zábavy přežil na březích Nilu dodnes. Ještě více zábavy si lid užil ve dnech volna nebo svátků, protože každý desátý den se nepracovalo.

Egyptský kalendář hýřil nesčetnými svátky a ceremoniemi. Oslavoval se Nový rok, ukončení žní s několika dny volna atd. Nejdůležitější byly svátky na počest bohů nebo svátky vyhlašované panovníkem a vztahující se k jeho majestátu. Důvodem k soukromým oslavám byly rodinné události jako narození, svatba, ale i pohřeb.

Mohlo by vás zajímat

Dokumentární filmy

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.