Zajímavosti

V Dér el-Bahrí byly objeveny dvě mumie pocházející z doby před 4000 let, které představují dosud nejstarší spolehlivý doklad tetování, který ze starého Egypta známe. Další dochované hmotné a ikonografické prameny by mohly prokázat existenci tetování i v následujících obdobích egyptských dějin, včetně koptského.

Na rozdíl od jiných dávných společností se ve starém Egyptě nechávaly tetovat výhradně jen ženy. O způsobu tetování víme jen velmi málo, zvláště když se nyní zpochybňují nálezy údajných tetovacích jehel.

Tetování - mumie ženyTetování na mumii kněžky Imenet

Ke zmíněnému objevu tetovaných mumií došlo r. 1891 poblíž monumentální terasovité hrobky panovníka 11. dynastie Mentuhotepa (II.) Nebhepetrea v Dér el-Bahrí na západním břehu Nilu naproti dnešnímu Luxoru.

Jedna z mumií náležela ženě jménem Imenet, která byla kněžkou oblíbené bohyně lásky, hudby, zpěvu a tance Hathory a také dvorní dámou uvedeného krále Mentuhotepa, jemuž se kolem roku 2050 př. n. l. podařilo opět sjednotit Egypt.

Dobře dochovaná mumie Imenety (kněžky bohyně Hathory) spočívala v nedotčené malované dřevěné rakvi byla zdobena širokým okružím, náhrdelníkem z fajánsových korálků, prsteny, náramky a - tetováním. Dnes je její mumie uložena v Egyptském muzeu v Káhiře.

Tmavomodré tetování na jejím břichu, pažích a stehnech, sestávající z pravidelných řad teček a čárek. Zvláště výrazné jsou elipticky uspořádané vzory pod pupkem. Obdobné tetování vykazuje i druhá mumie blíže neznámé ženy, snad také dvorní dámy, pohřbené v hrobce společně s Imenetou.

Další dvě ženské mumie zdobené tetováním

Jen z trochu mladší doby pocházejí další dvě ženské tetované mumie, které byly objeveny poblíž Imenetiny hrobky v Dér el-Bahrí roku 1923 expedicí newyorského Metropolitního muzea umění, kterou vedl egyptolog Herbert E. Winlock. Tyto dvě ženy (dvorní tanečnice) měly vytetované geometrické vzory na břichu, rukou a nohou podobně jako Imenet a její bezejmenná společnice.

Tetování těchto čtyř staroegyptských ženských mumií přitom nápadně připomíná zdobení těl dobových drobných plastik nahých žen. Právě v 11. dynastii (asi 2137–1994 př. n. l.) se součástí pohřební výbavy nekrálovských mužských i ženských hrobů zvláště v oblasti Théb (a také Horního Egypta a Dolní Núbie) staly ploché malované dřevěné „panenky“ bez nohou, jen se stylizovanou hlavou, někdy opatřenou dochovanou parukou z lidských vlasů. Tyto plastiky zdobily naznačené náhrdelníky a náramky.

Tečkami byly vyznačeny a zdůrazněny ženské genitálie, což je třeba spojovat s ženskou plodností a myšlenkou znovuzrození a regenerace na onom světě. V jednom dochovaném případě „panenku“ zdobila kresba bohyně Tuerety (v překladu „Velké“), zobrazované v podobě hrošice (v přírodě spolehlivé matky) s krokodýlím hřbetem a ocasem, lvími tlapami a ženskými prsy, a považované za mocnou ochránkyni těhotných a rodících žen.

Zdroj: VACHALA, Břetislav, 2012. Tetování ve starém Egyptě – hledání boží ochrany a krásy : časopis Vesmír 2012/10

Dokumentární filmy

Mohlo by vás zajímat

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.

Cookies make it easier for us to provide you with our services. With the usage of our services you permit us to use cookies.