Civilizace starého Egypta

To, co bylo řečeno o „panenkách“, platí také o pozdějších figurkách „souložnic“ nebo „konkubín“ ze Střední říše (asi 1994–1797 př. n. l.) a Druhého přechodného období (přibližně 1797–1543 př. n. l.). Tyto figurky se zhotovovaly z pálené hlíny, vápence, dřeva (i ebenového), slonoviny či fajánse s modrou glazurou a zachycovaly stojící ženu nebo i ženu ležící na lůžku (a třeba i kojící dítě).

Fajánsová „společnice zemřelého“ z doby okolo 1800 př. n. l., výška 13,3 cm, nalezena v oblasti Théb, Egyptské muzeum v Berlíně, inv. č. 9583, kresba B. VachalaModrá barva byla považována za barvu vody a božstev plodnosti. Erotický aspekt byl ještě zdůrazněn naznačeným tečkováním (tetováním?) nahého těla, navíc často zdobeného šperky. Podle představ starověkých Egypťanů měly být tyto figurky magicky oživeny v hrobce, měly podporovat mužovu plodivou sílu, zajišťovat mu trvalou ženskou společnost a vést ho k věčnému znovuzrození.

Početná skupina obdobných plastik žen byla míněna jako votivní dary pro již zmíněnou Hathoru, „Zlatou“ bohyni lásky, plodnosti a mateřství. Tyto plastiky pocházejí z celého 2. tisíciletí př. n. l. a byly nalezeny v Hathořiných chrámech, obytných domech i mužských a ženských hrobech po celém Egyptě a Núbii.

Jelikož Hathor byla navíc patronkou Východní pouště a Sinaje, a tudíž ochránkyní expedic, které tam směřovaly, aby získaly potřebný galenit, tyrkys a měď, lze v jejích tamějších svatyních objevit právě takové votivní stojící terakotové sošky nahých žen, někdy navíc zdobené amulety a fajánsovými perlami a zavinuté do pruhu lněné látky. Účelem takových plastik byla prosba dotyčné ženy (účastnice výpravy) o zajištění plodnosti, narození zdravého potomka a o jejich společné blaho.

Tetování v období Nové říše

Z doby Nové říše (asi 1543–1080 př. n. l.) se dochovala znázornění tanečnic a hudebnic, které mají na stehně malou stylizovanou podobu boha Bese. Jednalo se o ochranného trpasličího boha s korunou ze vztyčených pštrosích per na hlavě, s dlouhými vlasy, téměř lvím obličejem, mohutným plnovousem a vyplazeným jazykem.

Bes byl oblíbeným a hojně uctívaným ochráncem rodiček, dětí a domácností a bohem hudby a tance. Zaručoval plodnost a odvracel zlo. Etymologie jeho jména je také spatřována v egyptském slově besa, „střežit, chránit, hlídat“. Symbolika Besovy podoby na stehnech zmíněných žen je tedy zřejmá. To, že jde výhradně o tanečnice a hudebnice, je dané prostě tím, že právě ony byly na rozdíl od jiných žen zobrazované s obnaženýma nohama. Otázkou však zůstává, jakým způsobem byla Besova podoba na stehnech žen provedena. Tetování je jen jednou z možností.

Čtyři tetované mumie z Dér el-Bahrí jako jediný důkaz

Jediným spolehlivým a přesvědčivým důkazem tetování ve starém Egyptě zůstávají tetované mumie, a těmi jsou pouze ony zmíněné čtyři z Dér el-Bahrí, které pocházejí z faraonských dob. Pro úplnost však musíme ještě zmínit tetovaný fragment ženské mumie, který nalezl při výzkumu núbijského pohřebiště poblíž vesnice Kubánu (hrob č. 271 v pohřebišti 110) britský egyptolog Cecil M. Firth již r. 1910. 

Toto pohřebiště, které 100 km jižně od Asuánu pohltily vody Násirova přehradního jezera, náleželo núbijské kulturní skupině C, jejíž lidnaté, útočné a velice obávané kmeny obývaly oblast mezi 1. a 2. nilským kataraktem v období přibližně 2200–1500 př. n. l. Egypťané se s nimi při své expanzi na jih pravidelně střetávali a není divu, že právě v Kubánu vybudovali mohutnou pevnost, zvláště když odtud vedla hlavní přístupová cesta ke zlatým dolům ve Wádí Allákí.

Nicméně nalezená mumie blíže neznámé příslušnice jednoho z kmenů této núbijské kulturní skupiny měla na břichu vytetované tečky a čárky seřazené do geometrických obrazců (trojúhelníků a kosočtverců), které se podobají tetování čtyř žen z Dér el-Bahrí a dekoraci dobových plastik nahých žen z Egypta a Núbie. Núbijské kulturní skupině C náleží i zbytky mumifikovaného těla 30–50leté ženy, nedávno objevené v hornoegyptské Hierakonpoli (dnešním Kóm el-Ahmaru). Opět jde o tetování sestávající z teček a čárek na dochovaném ženině levém boku, hrudi, paži a ruce.

Tetování ve stylizované podobě boha Besea na stehnech tanečnic a hudebnic, podle L. Keimera, 1948.

Tetování ve stylizované podobě boha Besea na stehnech tanečnic a hudebnic, podle L. Keimera, 1948.

Zdroj: VACHALA, Břetislav, 2012. Tetování ve starém Egyptě – hledání boží ochrany a krásy : časopis Vesmír 2012/10

Dokumentární filmy

Mohlo by vás zajímat

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.