V severním Izraeli objevili nohy egyptské sfingy - Starověký Egypt

V severním Izraeli objevili nohy egyptské sfingy

Napsal Felgr Pavel on .

V severním Izraeli objevili archeologové fragment egyptské sfingy. Jde o první nález v této oblasti. Odborníci se nyní snaží zjistit, jak se mohla část unikátní sochy, která byla věnované dávnému egyptskému vládci ocitnout na izraelském území. Podle hieroglyfického nápisu byla zasvěcena egyptskému králi Menkaureovi. Menkaure (panovník 4.dynastie) vládl zhruba 2 500 let před naším letopočtem a nechal postavit nejmenší ze tří pyramid v Gíze.

Socha, kterou odhalili archeologové při vykopávkách na severu Izraele, je podle odborníků jedinečná hned z několika důvodů. "Je to jediná monumentální egyptská socha objevená kdy v Levantě - tedy na území dnešního Izraele, Libanonu a Sýrie," řekl agentuře AFP Amnon Ben-Tor, profesor archeologie na Hebrejské univerzitě, která vykopávky v lokalitě Tel Hazor řídí. "Je to také jediná známá sfinga tohoto krále, ani v Egyptě zatím nebyla žádná taková nalezena."

Sfinga představovala ve starověkém Egyptě sochu krále či boha a lví tělo sfingy tělo symbolizovalo sílu. Archeologové v severním Izraeli nalezli asi 50 centimetrů dlouhou spodní část sochy se lvími tlapami. Odhadují, že celá sfinga byla 1,5 metru dlouhá a půl metru vysoká.

Archeologové považují za nepravděpodobné, že by se sfinga mohla dostat do této oblasti za vlády krále Menkaurea. Jak se tam ale dostala, zůstává zatím záhadou. Jednou z možností může být to, že ji přinesli Kananejci, kteří ovládali a drancovali část Egypta na přelomu 17. a 16. století před naším letopočtem.

Vedoucí vykopávek Ben-Tor se domnívá, že se sfinga do Tel Hazoru nejspíš dostala jako dar poslaný nějakým pozdějším egyptským vládcem. "Je možné, že sochu poslal nějaký egyptský panovník králi v Hazoru, což byl nejvýznamnější vládce tohoto regionu," řekl.

Nohy egyptské sfingy objevené v severním Izraeli

Nohy egyptské sfingy objevené v severním Izraeli

Zdroj: iDnes.cz

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě