Zajímavosti

Uplynuly milióny let od doby, kdy se na vrcholu členu III usadily sedimenty, které byly později vyzvednuty (tento proces začal asi na přelomu oligocénu a miocénu) a vystaveny zvětrávání a erozi způsobené větrem, pískem a vodou.

Tato historie je z velké části neznámá. Krajina, jakou ji vidíme dnes, je výsledkem přírodních procesů a rozsáhlé lidské činnosti z doby nejméně kolem roku 3 000 př.n.l. Jedno významné pozorování ukázalo, že sedimenty, které se již usadily v mělkém přímořském prostředí, jsou nyní nakloněny lehce na jihovýchod. Lidská činnost se však neomezila pouze na vytesání Sfingy a jejího ohrazení.

Z plošiny v Gíze bylo také přesunuto značné množství skály, a to v průběhu modelování krajiny a těžby stavebního materiálu a kvádrů pro postavení dalších monumentů v okolí Sfingy. Tato oblast navíc zažila významný příval písku, když se po poslední době ledové postupně měnila z úrodné půdy na poušť. V obdobích, kdy se lidé o tyto nádherné monumenty nestarali, byly občas Sfinga a její ohrazení naplněny pískem.

Stopy lidské činnosti jsou navíc postupně odstraňovány nepřetržitým a rychlým procesem eroze. Bohužel jsou Sfinga a její ohrazení částečně odkryté a nechráněné od doby, kdy se Člen II ukázal jako stavební materiál nepoužitelný.

Velká Sfinga - analýza Členu II

Některé faktory sice přispívají k současnému špatnému stavu skály Členu II, ale všechny mají svůj původ ve skladbě jemnozrnné bahnité vápencové hmoty, která bránila počátečnímu procesu zpevňování skály.

Velká Sfinga - praskliny

Velké přetížení bahnité skály nasycené vodou a výsledný tlak a napětí způsobilo, že se vápenec Členu II propadl a vytvořil síť prasklin. Viditelné chemické zvětrávání skály okolo prasklin vypovídá o tom, že voda pronikla dovnitř útvaru, jak je vidět na ohradních zdech a na vzestupné cestě. Zde je na povrchu viditelná síť prasklin, která nebyla ovlivněna tesáním ohradní zdi.

Velká Sfinga - vápencový chodník

Vzestupná cesta, přímo na jižní straně Sfingy, má tvrdý tvárný povlak, který vznikl na vrchní vrstvě jinak velmi křehkého Členu II. Tento tvárný povlak je výsledkem chemického zvětrávání, kdy byly měkčí části vápence přes vrstvu svrchní zeminy rozpouštěny kyselými dešti. Tento povrch ukazuje pozoruhodně málo známek opotřebení od miliónů turistů, kteří po vzestupné cestě prošli, aby mohli obdivovat Sfingu.

Velká Sfinga - vodní zvětrávání

Praskliny v povrchu Členu II umožnily kyselé dešťové vodě, aby pronikala do útvaru. Vápenec velmi snadno podléhá rozrušování, zejména vlivem chemického rozpouštění. I neznečištěný déšť obsahuje oxid uhličitý vytvářející slabě uhličitou kyselinu, která je schopna rozpouštět kalcit – hlavní minerální složku vápence. Jørn Christiansen našel 2 důkazy ukazující, že chemické zvětrávání Členu II začalo dlouho před vytesáním Sfingy a jejího ohrazení.

Na jižní ohrazující zdi Sfingy jsou četná odhalení barevných a lehce zvlněných pruhů, které jsou často paralelně vedle sebe, jsou podobné letokruhům a křižují stratigrafii (sedimentární vrstvy). Některé z nich jsou vzhledem k okolí mírně vyvýšené, což ukazuje na tvrdší složení. Pruhy vedou podél prasklin a jsou očividným důkazem pronikání uhličité kyseliny důsledkem dešťové vody, která si hledala cestu prasklinami na povrchu. Podle tvaru pruhů Jørn Christiansen určil, že existovaly před tesáním zdi a jsou tedy důkazem, že se chemické změny uskutečnily před odkrytím Sfingy a jejího ohrazení.

Zdroj: GEO Expro (online na http://www.geoexpro.com); Český překlad: Alííí

Mohlo by vás zajímat

Dokumentární filmy

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.