Zajímavosti

O skutečném stáří Velké Sfingy v Egyptě se stále vedou dlouhé diskuze. Někteří odborníci věří, že ke stanovení data pomohou analýzy vlivu zvětrávání a eroze, ale podporují tuto teorii i geologické výzkumy a pozorování? Jørn Christiansen si to nemyslí.

Velká Sfinga v Gíze; Zdroj: TUBSVelká Sfinga, mýtické stvoření s tělem lva a lidskou hlavou, stojí na plošině v Gíze na západním břehu Nilu v Egyptě u tří pyramid z období 4. dynastie (oranžový obdélník). Na první pohled se Velká Sfinga a zdi, které obklopují její okolí na plošině v Gíze v Káhiře, jeví jako dlouhodobě vystavené vodní erozi a navíc také erozi způsobené větrem a pískem.

Jørn Christiansen nedávno okolí Sfingy navštívil, aby studoval vápencovou skálu, a došel k jinému závěru. Skála měla na sobě jasné známky zvětrávání a rozrušování, většinou způsobené dešťovou vodou pronikající roztříštěným vápencem, dlouho předtím než do ní byla Sfinga vytesána. Voda hrála při erozi samotné Sfingy pouze nejednoznačnou roli, protože stopy po ní se nedají rozlišit od stop dřívějšího zvětrávání.

Příroda zde sehrála trik, když vytvořila rozrušený povrch na pohled starší, než ve skutečnosti je. I zkušení geologové pak usoudili, že Sfinga musela být vytesána v období, kdy byl Egypt vystaven nespoustaným sezónním dešťům, a proto je o několik tisíc let starší, než jak určili archeologové.

Jak stará je Velká Sfinga?

Většina egyptologů připisuje vytesání Velké Sfingy králi Rachefovi ze 4. dynastie Staré říše, přibližně v roce 2.500 př. n. l. Datování Sfingy do období před dynastiemi, podle hypotézy o vodní erozi, bylo poprvé navrženo autorem Johnem A. Westem v jeho knize Serpent in the Sky.

V roce 1992 byl tento závěr dále rozpracován v pojednání geologa Dr. Roberta M. Schocha, Redating the Great Sphinx of Giza, které se zabývá vědeckými výzkumy zvětrávání a eroze a ve kterém došel Schoch k závěru, že svislá eroze byla způsobená vodou až po vytesání Sfingy. To podnítilo debatu s egyptology, která probíhá už více než 20 let. Dřívější datování Sfingy dále inspirovalo výzkumníky a spisovatele ke spojování Sfingy se starověkou ztracenou civilizací jako byla ta na Atlantidě.

Jižní zeď kolem Velké SfingySfinga se nachází na plošině v Gíze a směřuje k východu. Všimněte si, že je jižní zeď (červená) postavená rovnoběžně se vzestupnou cestou spojující údolní chrám s Rachefovou pyramidou.

Při zkoumání Sfingy a jejího okolí studoval Jørn Christiansen skály jak na vnitřní straně zdí, které ji obklopují, tak i vnější zdi jejího ohraničení. Možné bylo pouze vizuální zkoumání, takže nedělal žádné časoměrné analýzy skály.

Přesto byly na tomto místě skvělé podmínky pro zkoumání, analýzu a interpretování vápencových útvarů z prostorového hlediska, protože stěny kolem Sfingy byly vytesány tak, že jsou na sebe kolmé a mají výšku až 10 metrů. Navíc je část vzestupné cesty na jižní straně Sfingy odkryta až na podloží a nabízí tak pohled „jako na mapu“ pro podrobné porozumění rozdělení celého útvaru.

Zdroj: GEO Expro (online na http://www.geoexpro.com); Český překlad: Alííí

Mohlo by vás zajímat

Dokumentární filmy

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.