Velká Sfinga v Gíze očima Jørna Christiansena - 2. část - Starověký Egypt

Velká Sfinga v Gíze očima Jørna Christiansena - 2. část

Napsal Felgr Pavel on .

Podívejme se nyní na historii ukládání nánosů. Vápencové útvary tvořící Sfingu a ohrazení jejího okolí jsou obvykle rozdělovány do tří členů (člen = část souvrství), jak je zobrazeno na schématu níže.

Velká Sfinga - Člen I:

Tento člen je dobře viditelný v západní části s ohrazujícími zdmi a také utváří spodní část sochy Sfingy (nyní pokryté opravnými kvádry). Je většinou tvořen nevrstveným tmavě šedým vápencem obsahujícím zkameněliny a zlomky korálů, usazovaných pravděpodobně v mělkých vodách mořského útesu. Po odhalení vršku byl vystaven zvětrávání a erozi, jak je vidět na topografii a struktuře vrchní části této vrstvy. To sekundárně vedlo k vysoké poréznosti a horní část vytvořila diskordance (geologický jev, kdy na sebe nasedají vrstvy zemské kůry, mezi jejichž usazením uplynulo delší časové období) pro pozdější usazování, které je vidět v západní části obklopujících zdí v místě, kde Člen II přechází do Členu I.

Seizmický lom vlnění způsobil na zemi v oblasti ohrazení za Sfingou výrazně vyšší rychlost ukládání sedimentů než v oblasti před ní. To je v souladu s výsledky pozorování, podle nichž je zem v oblasti ohrazení dobře vsazena do méně zvětralé oblasti členu I vzadu na Sfinze. Oproti tomu v přední část probíhalo ukládání sedimentů kvůli vysoké poréznosti pomaleji a rychlost ukládání je srovnatelná s tou v horní části zvětralé diskordance (nekonformity) členu I.

Velká Sfinga - Člen II:

Tento člen zahrnuje zbývající zdi ohrazení a tělo Sfingy až k jejímu krku. Člen II je tvořen z vrstvených úrovní velmi jemnozrnného světle žlutošedého vápence s viditelnými zkamenělinami a částečně překrývá Člena I. Jeví se jako usazeniny z mělkého přístaviště, ukládané s nízkou energií v prostředí laguny, kde vnitřní vrstvení odráží různou hloubku vody, úroveň energie a velikost zrn v průběhu usazování.

Velká Sfinga - Člen III:

Tato část představuje pouze hlavu Sfingy, která se jeví jako vytvořená z více homogenního žlutohnědého vápence, na kterém je vidět vrstvení. Kvůli použití cementu při opravných pracích a velké vzdálenosti hlavy však bylo podrobné posouzení obtížné. I když je hlava v porovnání s tělem mnohem menší, nikdo dosud nenavrhl, že mohla být přetesána mnohem později po vytesání těla, a proto se jeví jako méně erodovaná. Můžeme předpokládat, že tento člen skály byl topograficky nejvyšším bodem před vytesáním Sfingy, ale dlouho předtím byl součástí jednotné vrstvy pokrývající celou náhorní plošinu v Gíze. 

Další historie pohřbívání těchto členů v průběhu raných třetihor (období před cca 50 – 30 mil. lety) nebyla zkoumána, ale vzhledem k pozorovanému stupni zpevnění skály musela být na vrchní část Členu III na plošině v Gíze nanesena značně velká část usazenin.

Zdroj: GEO Expro (online na http://www.geoexpro.com); Český překlad: Alííí

Související články

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě