Výzkum ČEgU v pohoří Sabaloka ve středním Súdánu - Starověký Egypt

Výzkum ČEgU v pohoří Sabaloka ve středním Súdánu

Napsal Felgr Pavel on .

České vědecké expedici ve středním Súdánu se podařilo ve středním Súdánu učinit objev jednoho z největších pohřebišť lovců-sběračů v severní Africe, jehož velikost se odhaduje na 400–450 pohřbených jedinců. Toto mimořádné pohřebiště, které spadá do období 8. až 6. tis. př. Kr., se nachází v pohoří Sabaloka na 6. nilském kataraktu, asi 80 km severně od hlavního města Súdánu Chartúmu.

Oblast pohoří, do příchodu českého týmu vědců v r. 2009 nezkoumaná, je v současnosti ohrožena plánovanou stavbou přehrady na 6. nilském kataraktu. Šířeji pojatý archeologický výzkum pravěkého osídlení této oblasti, na němž se podílí řada odborníků z přírodovědných oborů, významným způsobem přispívá k poznání nejstaršího civilizačního vývoje na Nilu tím, že postupně přináší cenné doklady způsobu života a ekonomiky lovců-sběračů-rybářů a nástupu chovatelství dobytka. Řada nálezů z dosavadního výzkumu se v současnosti nachází v České republice, kde je zpracovávána. Mezi nimi vyniká vzácný soubor předmětů určených ke zdobení lidského těla – korálků a přívěsků z mušloviny, skořápek pštrosích vajec a kosti – a zlomků rytými motivy zdobených jehlic a kosmetického náčiní z kosti a patrně též zvířecích rohů.

V pohoří Sabaloka se dosud kromě pohřebiště podařilo objevit a částečně prozkoumat síť sídlištních lokalit, která se svou hustotou a bohatstvím pozůstatků zařadila mezi nejvýznamnější naleziště z období před nástupem zemědělství v severovýchodní Africe. Toto osídlení se rozprostíralo okolo dnes již neexistujícího jezera, objeveného českou expedicí, které bylo důležitým zdrojem potravy a díky dochovaným sedimentům je zároveň mimořádným pramenem pro poznání proměn přírodního prostředí a klimatu v severovýchodní Africe. Svým způsobem vědecký poklad představují právě kosterní pozůstatky zatím bezmála třiceti jedinců vyzdvižených z nově objeveného pohřebiště, které poskytují unikátní informace o zdravotním stavu a životních podmínkách místních lovecko-sběračských populací.

Zdroj: Český egyptologický ústav

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě