Podzemí v Sakkáře vydalo zachovale mumie - Starověký Egypt

Podzemí v Sakkáře vydalo zachovale mumie

Napsal Felgr Pavel on .

Francouzští a egyptští archeologové odkryli v Sakkáře, asi 25 kilometrů jižně od Káhiry, podzemní labyrint chodeb s více než padesáti mumiemi. Pocházejí z prvního tisíciletí před naším letopočtem (přibližně z let 660 až 30 př.n.l.) a podle francouzského egyptologa Guye Lecuyota jsou ve výjimečně dobrém stavu. "Takový objev se podaří dvakrát či třikrát za sto let," neskrýval nadšení francouzský archeolog Jean-Pierre Adam.

MumieVětšina mumií byla zabalena do plátěné tkaniny. Archeologové je našli v zapečetěných kamenných nebo dřevěných sarkofázích. Jeden sarkofág s mumií z ptolemaiovského období vědci záhy označili za nejlépe zachovalý na celém světě. "Objevil jsem již stovky mumií, ale ještě nikdy jsem neviděl mumii z této doby v tak výborném stavu," prohlásil ředitel egyptské Nejvyšší rady pro památky Zahi Hawass.

Nalezené pohřebiště je hustým labyrintem podzemních šachet a chodeb, které podle vědců využívali panovníci od 26. dynastie po vládce z ptolemaiovského období. Posledním z nich byla Kleopatra, která zemřela 30 let před naším letopočtem.

"Je to labyrint chodeb, v nichž leží mumie napravo, nalevo, všude, kam se podíváte. Když přišli pohřbívat někoho dalšího, neměli už místo, tak rakve ukládali do výklenků ve zdech, hloubili další šachtu nebo kladli mumii na mumii," popsal pohřebiště Hawass.

Většinu sarkofágů vědci zatím neotevřeli. Hawass věří, že v záhybech textilie, do níž jsou mumie zabaleny, se skrývají zlaté amulety, které měly zemřelé chránit před démony.

Archeologové stále nevědí, kdo byl v podzemním labyrintu pohřben. Nigela Strudwick z Britského muzea v Londýně se domnívá, že pohřebiště mohlo být zřízeno pro členy nějaké rodiny nebo profesního spolku. "Kdo a jak byl v podzemních chodbách skutečně pohřben, se snad dozvíme po podrobném prozkoumání všech nalezených mumií," řekl Nigela Strudwick.

Zdroj: National Geographic

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě