Zajímavosti

Egyptské pyramidy - jeden z divů světa, u kterého již tisíce let postávají užaslí turisté. Už od doby starověkého Říma si kladou otázky: Jak mohli faraoni něco tak obrovského postavit? A co je k tomu před čtyřmi a půl tisíci lety vedlo? Proč se některé pyramidy tyčí na plošině v Gize uprostřed pouště a jiné stojí desítky kilometrů dále na jih v Abúsíru, Sakkáře a Dahšúru?

Ekonomické podmínky a zkušenosti se stavbou pyramid

Novou hypotézu vztahující se k poslední z těchto otázek zformuloval Miroslav Bárta, člen Českého egyptologického ústavu FF UK v Praze, ve své studii právě publikované v anglické Cambridge. Je relativně prostá: stavbu pyramid ovlivňovaly společensko-ekonomické podmínky ve starém Egyptě a zkušenosti (často negativní) se stavbou předchozích pyramid. S nadsázkou by se dalo říci, že Egypťané budovali své pyramidy metodou pokus - omyl. Klasické pyramidové komplexy jsou na území Egypta rozmístěny podél Nilu v pruhu asi 100 km - od Káhiry až po Medúm, což je nejjižnější královská hrobka z doby Staré říše (asi 2700-2200 př.n.l.), shodou okolností jednoho z nejvýznamnějších faraonů Snofrua.

"Jako první ve světě jsme provedli detailní satelitní snímkování pyramidových polí od Sakkáry až po Dahšúr, a to ve velmi detailním rozlišení (až 64 cm). Snímky nám napomohly v dalších analýzách, ve kterých jsem se zaměřil na to, jaké mají jednotlivé komplexy sociálně-ekonomický rámec. Tzn., jestli se v jejich okolí vyskytovala pyramidová města, kde žili dělnici pracující na jejich stavbě, zda u nich leží velká pohřebiště a hlavně, jak daleko se od jednotlivých pyramid v době jejich vzniku nacházelo tehdejší hlavní město Egypta - Mennofer (jednalo se o tzv. analýzu dostupnosti). K tomu jsme díky klasickým metodám mohli porovnat i společensko-náboženský vývoj v průběhu několika století," říká Bárta. Výsledkem zkoumání je nová teorie vysvětlující otázku, proč jsou pyramidy právě tam, kde jsou.

Podle Bárty se ukázalo, že neexistuje univerzální recept, který by vysvětlil polohu jednotlivých pyramid. Naopak, v různých dobách měli Egypťané různá kritéria a preference, kde a jak hrobky panovníků stavět. Podle toho, v jaké situaci se společnost nebo panovník nacházeli.

Hrobky poblíž významných měst

Typický příklad ze začátku 4. dynastie, což je doba, kdy vznikaly největší egyptské pyramidy, doba panovníka Snofrua - který byl vůbec největším stavitelem pyramid, protože kromě pyramidy v Medúmu si postavil další dvě v Dahšúru - a jeho syna Chufua (Cheopse), což je stavitel největší egyptské pyramidy v Gíze. A pravě v jejich době se ukazuje, že velký význam měl společenský vývoj. Tehdy vrcholila mj. tendence k monumentalismu, který vyžadoval, aby si tito panovníci postavili ohromné pyramidy.

Ukazuje se, že Snofru jako stavitel pyramid dopadl poměrně nešťastně, protože na jedné straně stál požadavek velké hrobky, na druhé straně se snažil vyhovět tomu, aby byly pyramidy poblíž významného demografického centra, protože pouze to mohlo poskytnout nezbytné ekonomické zázemí pro stavbu.

To bylo podle Bárty velmi nešťastné spojení, protože poblíž Mennoferu se nenachází vhodné geologické podloží, které by bylo schopné takový tlak pyramid unést. Jsou zde jen jílovité vrstvy. Takže v Dahšúru nakonec vznikly pyramidy dvě: jižní a severní. U té jižní, když vyrostla do výše asi 45 metrů, tj. asi do třetiny plánované výšky, se ukázalo, že podloží ji již dál neunese, došlo k modifikaci projektu a nakonec se architekti rozhodli pro stavbu třetí, tzv. severní pyramidy s nižším stoupáním sten, a tedy s podstatně menší hmotou stavebního materiálu.

Chufu se poučil z chyb otce

Jeho syn Chufu se poučil. Zachoval se chytře v tom smyslu, že se rozhodl opustit okolí hlavního města. Pro stavbu své pyramidy si vybral asi 30 kilometrů vzdálenou Gízu, kde je velmi pevné vápencové podloží. Problém však byl, že opustil hlavní město, což byl zdroj pracovní síly, která mohla denně docházet na stavbu, navíc zde byly skladiště zajišťující každodenní obživu dělníků, zásoby ošacení a nástrojů.

Zároveň v okolí Gízy nežil dostatek populace, která by byla schopná pyramidu stavět. Takže se - což je unikátní věc - Chufu rozhodl postavit ohromné pyramidové město pro dělníky. Odhaduje se, že v něm žilo najednou asi 10 000 lidí. To, že šlo o "megalomanský" projekt, potvrzuje nepřímo i řecký "otec dějepisu" Hérodotos. Píše, že faraon Chufu tyranizoval zemi, vybíral velké dávky a uzavřel chrámy!

Pyramidy 5. a 6. dynastie - menší, ale propracovanější

Další případ změn ve stylu pyramid se dá uvést z doby o něco pozdější, 5. až 6. dynastie. Tehdy vznikaly výrazně menší pyramidové komplexy. Prioritou se stala sofistikovaná výzdoba stěn jednotlivých místností. Například zmíněný "majitel" rekordní pyramidy Chufu ze 4. dynastie měl ve svém chrámu asi 100 metrů reliéfní výzdoby, naproti tomu Sahure, což je druhý panovník 5. dynastie, měl sice pyramidu mnohem menší, ale lépe postavený chrám s přibližně 360 m výzdoby.

Tento obrovský rozdíl je způsobený vzrůstajícím symbolismem v 5. dynastii. Podstatná už nebyla jen velikost pyramidy, ale i vlastní výzdoba kultovního chrámu. "Je to jasná změna kritérií, která byla důležitá pro záhrobí panovníka," říká Bárta. Druhá zásadní věc je již zmiňované podloží, protože tyto pyramidy se nacházejí v Abúsíru, tj. v bezprostředním okolí Mennoferu. Takže není jisté, který důvod byl primární. Víme, že tyto pyramidy jsou podstatně menší a stály blíže tehdejší metropoli. Svou roli v této době sehrály i posuny v náboženské ideologii a v celkové koncepci panovníkova statutu.

V průběhu 5. dynastie také faraoni začali provdávat své dcery za ne-královské hodnostáře, což bylo do té chvíle nevídané. Tím začíná i průnik hodnostářů do královské rodiny. A v době Neuserea a jeho následovníků, jejichž doba tvoří jeden ze základních předmětů výzkumů české egyptologie v Abúsíru. Dochází k tomu, že královští hodnostáři si mohli stavět hrobky, které obsahují mnohé atributy převzaté právě z královské architektury. Brali si královské dcery, což se naplno projevuje kolem 6. dynastie. Byl to vlastně takový obchod: faraon si svatbou zaváže vysokého úředníka loajalitou a zároveň se úředník stává "jakoby" součástí královské rodiny. Tak je méně pravděpodobné, že by byl schopen intrikovat proti svému panovníkovi.

Zdroj: MF Dnes

e-max.it: your social media marketing partner

Mohlo by vás zajímat

Dokumentární filmy

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.