Západní břeh Nilu - Starověký Egypt

Údolí králů, hrobky faraonů Nové říše

Napsal Felgr Pavel on .

Údolí králů bylo pro královské pohřby vybráno z několika důvodů - především pro kvalitní vápencové podloží - pevné, silné a na některých místech bez prasklin a puklin. Dlouhé wádí, kterým procházela pohřební procesí, se vine od severního konce thébské nekropole na západ do Údolí králů.

Dalším podstatným kladem bylo to, že údolí se dalo velmi dobře chránit, protože ho obklopují příkré útesy a strážní budky na nich vystavěné umožňovaly rozhled s pokrytím 360°. Velká hora při jižním konci Údolí králů vypadá při pohledu z údolí jako pyramida - má tedy tvar, který je spojován se slunečními božstvy.

Hrobky jsou číslovány podle jednotného systému, který jako první použil v roce 1827 John Gardner Wilkonson. Ten očísloval 21 hrobek, které byly přístupné v jeho době ve směru od vstupu do údolí na jih a od západu na východ. Od té doby se hrobky přidávají na seznam podle data odkrytí - nejmlaší tak je hrobka KV 62, Tutanchamonova hrobka.

Údolí královen, hrobky významných manželek faraonů

Napsal Felgr Pavel on .

Údolí královen se ve starověku nazývalo "Ta set neferu", což může znamet "Místo krásy" stejně jako "Místo královských dětí a manželek". V období Nové říše zde bylo pohřbeno několik manželek faraonů, princezen i princů. Zvrásněné vápencové útesy se divoce vlní a na jejich úpatí se nachází malá jeskyně, kam za dešťů natekla voda a pokračovala dál údolím. Podle některých egyptologů byla právě tato jeskyně důvodem výběru pro královské pohřby. Jeskyně představovala klín Hathory, nebeské krávy, a voda znamenala plodnost. Pohřeb na tomto místě byl symbolem znovuzrození na onom světě.

V Údolí královen, které se zvedá jen pozvolna, bylo nalezeno kolem devadesáti hrobek - některé z nich jsou jen prosté jámy, některé mají tvar písmene L s několika vedlejšími komorami, několik hrobek z doby Ramesse II. má krom chodeb také pilířové síně, schodiště a velké pohřební komory. Hrobky vybudované za 20. dynastie se pak podobají malým hrobkám z konce Nové říše z Údolí králů - téměř ploché chodby vedou do malé pravoúhlé pohřební komory. Špatná kvalita kamene vedla k tomu, že stěny byly většinou pokryty velkou vrstvou štuku. Část štuku popadala, část poškodily přívalové deště.

Západní Théby a zádušní chrámy faraonů

Napsal Felgr Pavel on .

Chrámy, které najdeme na území Egypta, rozlišují egyptologové na dva typy a to na chrámy božské nebo na chrámy zádušní. Chrámy božské jsou zasvěceny uctívání božstva nebo skupině božstev (například Amonův chrám v Karnaku (Ipetisut)) a někdy jsou tyto chrámy popisovány jako pozemský domov bohů.

Oproti tomu zádušní (nebo také pamětní) chrámy jsou společně s královskou hrobkou považovány za panovníkova pohřebního komplexu. Ovšem pozor - zádušní chrámy plnily i jiné úkoly, než jen při pohřebních obřadech panovníků. Měly význam pro zádušní kult panovníka, ale měly také významnou úlohu v Krásném svátku Údolí. Při tomto svátku docházelo každoročně ke slavnostnímu spojení živých a mrtvých - faraona a bohů.

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě