Západní břeh Nilu

Údolí králů bylo pro královské pohřby vybráno z několika důvodů - především pro kvalitní vápencové podloží - pevné, silné a na některých místech bez prasklin a puklin. Dlouhé wádí, kterým procházela pohřební procesí, se vine od severního konce thébské nekropole na západ do Údolí králů.

Dalším podstatným kladem bylo to, že údolí se dalo velmi dobře chránit, protože ho obklopují příkré útesy a strážní budky na nich vystavěné umožňovaly rozhled s pokrytím 360°. Velká hora při jižním konci Údolí králů vypadá při pohledu z údolí jako pyramida - má tedy tvar, který je spojován se slunečními božstvy.

Hrobky jsou číslovány podle jednotného systému, který jako první použil v roce 1827 John Gardner Wilkonson. Ten očísloval 21 hrobek, které byly přístupné v jeho době ve směru od vstupu do údolí na jih a od západu na východ. Od té doby se hrobky přidávají na seznam podle data odkrytí - nejmlaší tak je hrobka KV 62, Tutanchamonova hrobka.

V Údolí králů nenajdeme dvě stejné hrobky - nejstarší hrobky 18. dynastie byly vytesány při příkrých úpatích a na takových místech, kde jejich vstupy měla zakrýt suť a nánosy smetené dešťovými přívaly. Jsou poměrně malé a jejich osa se jednou nebo dvakrát stáčí doleva v pravém úhlu. Pozdější hrobky 18. dynastie a první hrobky 19. dynastie nemají žádné zvláštní uspořádání a jejich osa má vždy jen jeden obrat v pravém úhlu (vždy vlevo) a šachtu v místnosti "E". Třetí typ hrobek je výrazně větší než oba předchozí a skládá se z řady širokých chodeb, které jsou v jediné ose (nebo se osa mírně uhýbá v polovině délky hrobky vlevo). Tyto hrobky jsou při úpatí mírnějších svahů.

Struktura hrobek

Vstup, kterému se v egyptologii říká vstupní chodba A, byl Egypťany nazýván průchod Šuovy cesty a az do střední 18. dynastie nebyl zastřešen, později byl částečně zakrytý. Chodba B, která byla Egypťany nazývána průchod Reuv, byla obvykle nejhlubším místem hrobky, kam až mohly proniknout sluneční paprsky. Prostor C byl nejprve komnatou se schodištěm a/nebo rampou, později se změnil v chodbu zvanou Sál, kde přebývají (bohové z Hymnu na Rea).

Chodba D je pouze druhá chodba, malá čtvercová místnost E, často se šachtou vyhloubenou v podlaze, byla sálem zabraňování a mohla sloužit jako symbolicke pohřební místo Usirovo. Následuje pilířová síň F zvana Sal vozů. V hrobkach Thutmose IV., Amenhotepa II. a Tutanchamona byly skutečné vozy, ale nikoliv v této mistnosti. Prostory G, H a I sloužily neznamým účelům. Druhá z nich byla schodištěm v rané Nové říši, později chodbou.

Místnost I byla komnatou, ze které se později stala chodba. Pohrebni komora J byla zvana Sál, kde Jediný odpočívá, Zlatý dům nebo Skrytá komnata. Její tvar se během Nové říše měnil - někdy byl oválný, jindy obdelníkový, někdy se v ní objevilo i několik pilířů. Obvykle je vedle ní několik malych postranních místností, které sloužily k uložení pohřebních obětin. V sedmi královských hrobkách leží za místností J další místnosti nebo chodby. Egyptologové je označují jako K a I.

Údolí králů

Mapa Údolí králů s umístěním jednotlivých hrobek

související články

Mohlo by vás zajímat

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.