Neferhotep I.

Neferhotep I. byl egyptský faraon třinácté dynastie vládnoucí ve druhé polovině 18. století př. n. l. (tedy ke konci této dynastie).  Jeho vláda nad Egyptem trvala cca 11 let. Jeho otcem byl Haankhef, který byl také otcem Sihathora a Sobekhotepa IV. Ti vládli Egyptu po smrti svého prvorozeného bratra.

Vztah Neferhotepa I. k jeho předchůdci Sobekhotepovi III. se nepodařilo doložit, někteří egyptologové se domnívají, že Neferhotep I. mohl trůn uzurpovat. Ke konci své vlády sdílel trůn se svým bratrem Sihathorem. Tato společná vláda trvala několik měsíců, než Sihathor zemřel. Neferhotep pak sdílel vládu se svým dalším bratrem, kterým byl Sobekhotep IV. Za vlády Neferhotepa I. a Sobekhotepa IV. nastal vrchol 13. dynastie.

Neferhotep I. – faraon nekrálovského původu

Haankhef se v pramenech vždy objevuje jako „Boží otec“ a jeho žena Kemi jako „králova matka“. To znamená, že ani jeden z nich nebyl královského původu. Že byl Haankef otcem Neferhotepa dokazuje celá řada skarabů z Lahúnu. Haankhefa uvádí jako otce Neferhotepa I. také Turínský papyrus. Jde o mimořádný jev, protože turínský papyrus uvádí pouze jména faraonů. Druhou výjimkou z tohoto pravidla je otec Sobekhotepa II. Egyptologové zaznamenali, že Sobekhotep III., Neferhotep I. ani Sobekhotep IV. svůj nekrálovský původ neskrývali – naopak se k němu hrdě hlásili na svých stélách a skarabech.

Nápisy z Asuánu naznačují, že Neferhotep I. měl nejméně dvě děti – syna a dceru. Obě děti dostali stejné jméno jako jeho rodiče – Haankhef a Kemi. Matkou dětí byla královna Senebsen. Některé prameny naznačují, že Neferhotep mohl mít ještě jednoho syna jménem Wahneferhotep. Proto překvapuje, že ke konci své vlády spoluvládl se svými bratry a nikoliv se svým synem.

Neferhotep I. – socha a nápis z ostrova Seheil v Horním Egyptě,
kde Anuket dává život Neferhotepovi I.