Rozhovor s Janou Mynářovou 5. část

Vy jste tu uvedl jako jeden z argumentů pro to, proč by Amenhotep III. mohl být otcem Tutanchamona to, že Tutanchamon ho nazývá svým otcem. Termín „otec“ je v egyptských pramenech ale jakýmsi ekvivalentem pro předka – to znamená, že se nemusí jednat o biologického otce, ale jakéhokoliv předka. Podobné termíny jsou užívány i mezi dvěma naprosto nepříbuznýmy jedinci – v diplomatické terminologii to je projev respektu k politicky nadřazené, případně starší, osobě.

Například asyrský panovník, chetitský panovník, mittanský panovník oslovují egyptského panovníka jako bratra. Oni byli rovnocennými partnery – bratry. Trochu stranou stojí drobní syropalestinští vládci, ale oni si nikdy nedovolí použít slovo „otec“ pro egyptského faraona, protože pro ně byl egyptský panovník žijícím bohem. To, že Tutanchamon označuje Amenhotepa III. za svého otce bych nepřeceňovala a nebrala za bernou minci – Tutanchamon tak může označovat například Thutmose III. nebo Thutmose IV.

V případě Teje – pokud byl otcem Tutanchamona Achnaton, pak Teje byla jeho babičkou. V druhé polovině 18. dynastie máme zdokumentované tzv. „osobní vzpomínky“ na někoho. Víme, že Teje žila ještě za vlády Achnatona a byť není příliš pravděpodobné, že by Tutanchamon mohl mít přímo životní vzpomínku na svou babičku, je možné, že právě vlasy královny Teje patřily do této „osobní vzpomínky“.

Nakonec v hrobce Juji a Cuje – rodičů Teje – se našly věci, které do běžné dobové výbavy nepatřily. Tyto předměty tam dali členové rodiny Amenhotepa III. a Teje – čili vnoučata dala osobní dar babičce a dědečkovi. Takže pokud vlasy, které byly nalezeny ve dřevěnné schránce v hrobce Tutanchamona patří Teji, pak to je součást skupiny předmětů, které byly pohromadě (spolu s například unikátním přívěškem, který představuje sedícího Amenhotepa III.), byly úmyslně vyčleněny a dány do jedné dřevěnné rakvičky, a můžeme předpokládat, že to jsou předměty, ke kterým měl Tutanchamon svůj osobní vztah.

12. Tutanchamon se dostal na trůn v 9ti letech. Těžko ale předpokládat, že devítileté dítě může vládnout egyptské říši. Zde zcela nepochybně sehrál výraznou roli Aje, který působil u dvora už za vlády Amenhotepa III. Souhlasíte s tím, že právě jeho zásluhou došlo k obnovení kultu boha Amona, byť předtím zcela bez výhrad podporoval Achnatona v jeho reformě.
Z hlediska duševních postupů Aje můžeme jenom spekulovat … Aj byl především velice pragmatický hodnostář, nechci říkat „Kam vítr, tam plášť“, ale v jeho případě to skutečně platí. Aj byl především dokonalým úředníkem, který uměl fungovat za jakéhokoliv režimu. Aj zastával poměrně významnou úlohu, ale byl jedním z mnoha. Za vlády Achnatona je jeden zajímavý prvek, který máme doložený v životopisných nápisech amarnských hodnostářů. Ti uvádějí, že to nebyl ani jejich otec, ani jejich matka, ale že to byla „mocná paže panovníka“, která je dosadila na jejich místo.

Nevíme, jestli toto můžeme brát doslova, ale víme, že klíčové pozice byly přenášeny z otce na syna, vojenští hodnostáři z bojů s Hyksósy dostávali důchod v podobě statků s polnostmi a tento důchod zůstával v rodině tak dlouho, dokud někdo z této rodiny působil ve vojsku. V amarnské době došlo tedy k legalizaci a jakémusi „znovuuvedení do úřadu“ jednotlivých hodnostářů. Aje tedy mohl Achnaton buď potvrdit v jeho funkci, případně ho mohl povýšit – nevíme, jak to bylo s dalšími hodnostáři, protože z tohoto období máme poměrně malé množství jmen.

pokračování