Odívání starověkých Egypťanů

Odívání starověkých Egypťanů prodělalo od prvních dynastií velké změny. Na počátku chodili muži téměř nazí jen s chráničem přirození, aby se později zahalovali do suknic nebo skládaných šatů. Oblečení muselo být zejména praktické – je potřeba si uvědomit, že v Egyptě po celý rok vládlo horko, prašné prostředí a tomu se pochopitelně musela přizpůsobit také móda.

V pravěku chodili lidé prakticky nazí – jediným „oděvem”, ale spíše než oděvem bych použil slovo doplňkem, byl chránič, který si muži nasazovali na přirození.

Odívání starověkých Egypťanů – Stará říše

V období Staré říše se poprvé objevila krátká a úzká suknice. Byl to vlastně jednoduchý kus látky obdélníkového tvaru, který se ovazoval kolem beder a sahal nad kolena. V pase pak tuto suknici přidržoval látkový nebo kožený pásek. Suknice byla převážně vyráběná ze lnu. Pěstování lnu bylo vůbec první zemědělskou činností starověkých Egypťanů. Suknice měli většinou bílou, přírodní nebo béžovou barvu.

Nejvýše ceněnou látkou bylo tzv. královské plátno. Používalo se zejména pro slavnostní oděvy a také na oblečení, které mělo zvýšit přitažlivost dané osoby. Egypťané si na plátnu cenili zejména průsvitnosti.

Oblečení vesničanů

Dokud Egypťané nepěstovali len, pravděpodobně vyráběli suknice z palmových nebo rákosových vláken. Egypťané sice znali vlnu, protože chovali kozy a ovce, ale nepoužívali ji k výrobě oděvů. Důvodem bylo náboženské tabu související s živočišným původem vlny. Také bavlna se začala používat mnohem později, až v koptském období.

Ve starověkém Egyptě bylo sice zakázáno používat vlákna živočišného původu, nicméně kněží si při chrámových nebo pohřebních rituálech přehazovali přes ramena levhartí kůži. Levhart byl totiž spojován s pohřebními rituály. Zvláštní oděv měli také vysocí úředníci, v jejichž čele stál vezír. Nosili dlouhou naškrobenou suknici, která sahala až ke kotníkům a zavazovala se na zádech. Také faraon nosil suknici, byla ale naškrobenější a plisovanou, aby se odlišil od běžných Egypťanů.

Egyptská suknice – běžná součást šatníku

V období Střední říše se suknice stala běžnou součástí šatníku každého Egypťana. Těžko říci, zda se jednalo o náhlý projev cudnosti nebo o důkaz vývoje mravů, ať tak nebo tak – v období Střední říše už v podstatě nikdo nechodil nahý. Také oblečení bohatých Egypťanů se stalo důmyslnější – na suknicích se začaly objevovat škrobené zástěry. Někteří nomarchové si přes ramena přehazovali plisovaný plášť a přes suknici si navlékali ještě jednu, která byla z průhledného plátna.

V období Nové říše se egyptská móda velice rychle rozvíjela. Za vlády faraonů 18. dynastie docházelo k větší rafinovanosti oděvů. Velkou roli sehrálo nepochybně to, že Egypt rozšiřoval vztahy s ostatními zeměmi ve středomoří. Někteří Egypťané tak vyměnili tradiční suknice za krátké nabírané sukně, někteří si oblíbili šaty na ramínka, které začínaly pod prsy a sahaly až k patám. Objevili se i plisované šaty z jemného plátna. Ty byly v horní části přiléhavé a směrem dolů se rozšiřovaly. Kolem pasu byl uvázán široký pruh látky a jeho šosy vepředu tvořili “zástěru”.

šaty na ramínka (Nová říše); vrstvené oblečení (konec 18.dynastie); plisované šaty (Nová říše)