Daňový systém za Ptolemaiovců

Když Ptolemaiovci nastoupili na trůn, chytře ponechali v chodu státní správu. Bylo to proto, že v předchozích dvaceti pěti staletích dostatečně prokázala svou funkčnost. Podporovali také písaře, elitu národa, kteří se o to více snažili dobře sloužit novým vládcům. Daňový systém za Ptolemaiovců se také mnoho nelišil od původního.

Ptolemaiovci pod vlivem vzorového řeckého administrativního členění ponechali stávající rozdělení Egypta do nomů, egyptské názvy vycházející z prastaré symboliky, ale změnili na ryze administrativní označení. Kraj ochránce se tak změnil na “Búsirský kraj” (s metropolí Búsiris) a Kraj ibise na “Hermopolský kraj” (metropole Hermopolis). Pravomoci těchto administrativních jednotek byly posíleny, zároveň ale musely úžeji spolupracovat s centrální mocí řízenou z Alexandrie. Nomarchy nahradili stratégové

Zrušení úřadu nomarchů

Z obavy před případnými vzpourami Ptolemaiovci postupně zrušili úřad nomarchů, kteří byli tradičně nejsilnějšími v kraji a opírali se o rozvětvenou rodinu. Na jejich místo jmenovali stratégy, vojenské velitele, z nichž se záhy stali vysocí úředníci zodpovědní rovněž za soudnictví.

V jednotlivých nomech se zvyšoval počet královských písařů. Úkolem královských písačů bylo měřit a zaznamenávat veškerou zemědělskou půdu v oblasti spadající pod jejich správu, plánovat zavlažovací práce, vybírat daně ze zboží a z obilí, odhadovat objem sklizně, sčítat stáda. Dioeset, místní zástupce ministra financí, spravoval velký majetek s pomocí eklogisty (účetního státní pokladny) a antigrafa (inspektora zápisů). Řecké dioesety ve 2.století př.n.l. nahradili královští písaři, rodilí Egypťané, kteří se lépe vyznali ve venkovském prostředí a především hovořili jak egyptsky, tak řecky (Řekové se egyptskému písmu a jazyku učili jen s největšími obtížemi).

Královští písaři se navíc mohli spoléhat i na své krajany, egyptské úředníky, kteří působili přímo na venkově – topogramaty (oblastní písaře) a komogramaty (vesnické písaře). Prvořadým zájmem ptolemaiovského správního systému na všech úrovních byly finance. Administrativa jednotlivých krajů byla zaměřena na ekonomizaci zemědělské produkce. Systém založený na bankách

Daňový systém za Ptolemaiovců – zavedení půjček

Ptolemaiovci většinou považovali Egypt za potenciální zdroj velkého bohatství. Přestože převzali egyptskou královskou tradici, neovládali egyptštinu, i tak se ale snažili zemi spravovat tak, aby jim přinášela zisk. Napomáhat jim k tomu mělo především obilí, největší egyptské bohatství, a peníze, které se za jejich vlády v zemi faraonů objevily vůbec poprvé. Odebrané obilí se skladovalo v královských sýpkách, kde o něj pečovali sitologové (královští úředníci). Drachma se stala základní egyptskou měnovou jednotkou.

Aby Řekové mohli svou pokladnici plnit cinkajícími mincemi, zavedli v Egyptě možnost půjček. Bankovní ústavy zahraničního a především řeckého původu poskytovaly úvěry s cílem zintensivnit oběh kapitálu. Státní banky se s královským souhlasem otvíraly ve všech velkých městech. Klientům vyplácely peníze po předložení šeků. Běžné úrokové míry na půjčky byly často vysoké (až 24 %), což podporovalo především zahraniční investory, kteří v egyptském bankovnictví viděli zajímavý způsob, jak docílit zisku.