Bohyně Eset, sestra Nebthet, královna magie – 2. díl

I přesto, že byla Eset bohyní a velkou kouzelnicí, musela opustit bezpečí houštin a žebrat o jídlo. Když byla na jednom z jejích výletů, zjistil Sutech, kde se matka se synem ukrývají. Věděl, že Eset se nějakou dobu nevrátí. Přeměnil se v hada a nikým nespatřen se dostal k dítěti. Sutech kousl mladého boha, vypustil jed do jeho těla a pak rychle utekl.

Eset našla po návratu do houštin Hora ležícího bez života na zádech. Sotva slyšela, jak mu bije srdce. Nevěděla, jaká nemoc napadla jejího syna, vyzkoušela své velké kouzelnictví, ale její moc jí opustila. Byla sama, její manžel byl mrtvý a nebyl tu žádný z bohů, kdo by jí pomohl. Zoufalá Eset vzala Hora do náruče a běžela do nedaleké vesnice. Vesničtí rybáři se nad ní slitovali a udělali všechno pro to, aby jejího syna vyléčili, ale marně. Jedna moudrá žena prohlédla dítě a řekla bohyni, že to byl Sutech přestrojený za hada nebo štíra, kdo dítě otrávil. Eset zjistila, že žena měla pravdu a rozzlobila se.

Zvyšovala svůj hlas, křičela na Člun Miliónů Let křikem tak velkým, že zastavil sluneční bárku na své cestě a otřásl zemí, protože Eset znala tajné jméno Rea. Když Re shlížel dolů na truchlící bohyni, seslal Thovta, aby zjistil, co se stalo. Thovt, když to uslyšel, chlácholil bohyni:

“Co se děje, ó Eset, ty, která jsi tak božská a zručná a znáš svá kouzla? Jistě se nestalo nic špatného Horovi? Zajištění jeho bezpečnosti je v Reově člunu. Právě jsem přišel z jeho bárky. Slunce je na svém včerejším místě, takže všechno ztmavlo a světlo bylo zahnáno, dokud se Horus neuzdraví – k radosti své matky Eset.” — Clark, R.T.R. 1960, Myth and Symbol in Ancient Egypt, str. 191

Tak se stalo, že Thovt vytvořil velké kouzlo a jed byl z Horova těla odstraněn, což přivedlo dítě zpět k životu, k radosti své matky. Thovt pak nařídil lidem z močálů a všem ptákům a zvířatům, kteří zde žili, aby nad nimi bděli. Jejich život v deltě byl pořád těžký, ale zůstali zde, dokud Horus nebyl dost starý na to, aby se pomstil svému strýci za smrt svého otce.

Bohyně Eset a její spojení s oblohou

Nebeský symbol Eset byla hvězda Sirius (když byla spojena s bohyní Sopdet), hvězda, která označovala začátek nejen egyptského nového roku a období záplav na Nilu, ale také příchod jara. Byl to znak obnoveného bohatství a prosperity celé země.

V průběhu své historie byla Eset bohyní, která nesla atributy i dalších božstev (včetně Nechbet, Vadžet (Uto), Maat, Bastet a Hathor), včetně těch z brzké egyptské historie. Jako taková se stala bohyní neomezených atributů, bohyní vody, země, kukuřice, hvězd, větru, mateřství a také bohyní podsvětí. Spolu se svou sestrou dvojčetem byly bohyněmi smutku a přítelkyněmi mrtvých a patronkami božstva narození dětí a mateřství. V její roli strážkyně mrtvých byla považována za tu, která chrání játra spolu s Imsetem – synem Hora s lidskou hlavou – uložená v kanopě na jižní straně základny.

Eset byla okřídlená bohyně, která představovala všechno, co bylo viditelné, narození, růst, vývoj a vitalitu. Díky tomu, že měla křídla, byla také bohyní větru (stejně jako její sestra). Hodně cestovala, sténala a křičela tak hlasitě, aby otřásla nebesy a použila svá křídla k tomu, aby vdechla svému manželovi život. Byl jí zasvěcen luňák, do kterého se mohla přeměnit kdykoliv chtěla. Nosila s sebou nebeskou vůni po celé zemi a nechávala za sebou přetrvávající scenérie koření a květin, které probudila. Přinášela čerstvý vzduch do podsvětí, když dávala jídlo mrtvým. Představovala obojí – životadárný jarní vítr Egypta i ranní vítr, který vítal každodenní příchod slunce.

Některé z jejích zvláštních titulů byly: