Nové nálezy ve ztraceném chrámu Amenhotepa III. – 2. díl

Ve třetím roce své vlády (1385 př.n.l.) začíná stavba chrámu Amenhotepa III. na západním břehu Nilu. Žádný jiný chrám nesymbolizoval staroegyptské usilování o přízeň bohů než právě chrám Amenhotepa III. Chrám je dostavěn v roce 1358 př.n.l. a je skutečně velkolepý. Vlajkové stožáry ještě převyšují mohutný první pylon s kolosálními sochami Amenhotepa III., následuje dvůr, který končí u druhého pylonu, který byl postaven z nepálených cihel a byl omítnutý bílým vápnem.

Před tímto pylonem stojí 4 vlajkové stožáry z cedrového dřeva, které jsou pobity zlatem (archeologové na nich skutečně stopy zlata našli) a dvě sedící 15m vysoké sochy z kvarcitu zobrazující faraona. Před třetím pylonem je další dvojice soch, které jsou na černých žulových podstavcích a tentokrát jsou sochy z alabastru.

Po průchodu třetím pylonem se dostáváme do nitra chrámu. Kolonády sloupů vyšších než 15 metrů lemují dvoranu, kterou dláždí pískovcové desky. Z této kolonády kněží přicházejí k nejposvátnějšímu místu v chrámu. Pochopitelně jako každý egyptský chrám je i tento místem, kde sídlí bohové, ale Amenhotep III. zasvětil svůj chrám mimořádné příležitosti – první oslavě svátku sed, který oslavil ve stejném roce, kdy byl chrám dokončen (1358 př.n.l.). Tento svátek faraon slavil ve třicátém roce své vlády a který sloužil magickému obnovení moci faraona za podpory bohů.

Chrám Amenhotepa III. – víc, než oslava svátku sed

Chrám Amenhotepa III. byl ale víc než místem pro oslavu svátku sed – byl zrcadlem starověkého Egypta a jeho velmocenských ambic. Sochy v severní polovině představují faraona s korunou Dolního Egypta, sochy faraona v jeho jižní části mají na hlavě korunu Horního Egypta. Do podstavců soch pak byla vytesána jména desítek cizích národů a míst. Jména byla vtesána do oválu, který představoval měststké hradby. Je to důkaz toho, co Egypťané věděli o světě – jsou tu všechny velké říše jihu (Kuš a Jam) nebo patrně na eritrejském nebo somálském pobřeží ležící Punt.

Mezi severními národy je první zmínka o chetitském království, které se mělo stát v brzké budoucnosti velkým protivníkem faraonů. Také egejský seznam je velice zajímavý – najdeme zde zmínky o řeckých sídlech jako Mykény, Trója a Knóssos. Je zde také zmínka o Velkém Iónsku a prvně v dějinách se zde objevují Danajci. Zajímavé je, že oblast Egejského moře Egypt nikdy nekontroloval.

Smutný osud chrámu Amenhotepa III.

V roce 1351 př.n.l. Amenhotep III. po dlouhé nemoci a – jak dokazuje mumie – s uhnilými zuby umírá a pomalu se začíná naplňovat smutný osud jeho chrámu. Jen několik let po jeho smrti začínají Achnatonovi obrazoborci chrám pustošit – jeho syn totiž, na rozdíl od všech faraonů před ním, uctívá pouze jediného boha a tím je sluneční kotouč – Aton. Naštětí vláda Achnatona trvala relativně krátce na to, aby dokázal zničit monumentální dílo svého otce a nástupci Achnatona chrám opraví.

Jenže někdy kolem roku 1210 př.n.l. za vlády Merenptaha chrámem zacloumá zemětřesení. Jeho známky objevili geologové v roce 2006 a téměř třicetiletá práce Amenhotepa III. se zhroutí a z chrámu se stane kamenolom. Merenptah neváhá a kvádry z chrámu použije pro svůj chrám a stejně postupují další faraonové po něm. Severní z obou Memnonových kolosů poškodí další zemětřesení a teprve nyní dostávají obě kolosální sochy jméno, pod kterým je zná celý svět.

Řečtí návštěvníci totiž v poškozeném kolosu vidí Memnona – syna bohyně červánků – který padl v boji o Tróju. Podivné bzučivé zvuky, které socha při východu slunce vydává (jsou způsobeny roztahováním ohřívajícího se vzduchu v trhlinách, kterými je kolos protkán) si vykládají jako jeho naříkavý zpěv k matce Eos.

Průzkum míst, kde kdysi stával chrám Amenhotepa III. bude ještě nějakou dobu trvat, pokud na něj ovšem Hourig Sourouzianová dokáže i nadále shánět potřebné peníze. Je to totiž jeden z mála projektů v Egyptě, který je financovaný výhradně z darů a nadací. Asi tak za deset let by chtěla z velké části restaurovaný chrám představit veřejnosti.

Zdroj: Centrum.cz a ČTK