Artaxerxés I.

Artaxerxés I. Makrocheir vládl v letech 465 – 424 př.n.l. a jeho otec Xerxés I. byl strůjcem tzv. řecko-perských válek.  Přídomek Makrocheir (Dlouhoruký) se používá v řeckých pramenech, které uvádějí jméno tohoto panovníka.

Artaxerxés I. usedá na trůn

Artaxerxés králem být neměl, ale velitel osobní gardy Artabanos jeho otce Xerxa I. zavraždil nejen Xerxa, ale i nejstaršího syna Dareia a tak na trůn usedl právě Artaxerxés. Na trůn se Artaxerxés dostal po zavraždění Xerxa I. velitelem gardy Artabanem a následném odstranění prince Dareia, nejstaršího královského syna. Artabanos se snažil stát králem sám, to se mu ale stalo osudným a Artaxerxés ho nechal zabít.

Krátce po nástupu na trůn vypuklo povstání v Baktrii a záhy na to i v Egyptě, které vedl princ Inaros. Do povstání v Egyptě se navíc zapojil Athénský námořní spolek v čele s Kimónem. Ten byl v té době na vrcholu své moci. Egypťané byli úspěšní a podařilo se jim porazit vojskou perského místodržitele a oblehli Mennofer (Memfidu). Ale Artaxerxés I. se s tím nesmířil a jeho vojevůdce Megabyzos povstání roku 454 př.n.l.  potlačil. Velké ztráty utrpěl i Athénský námořní spolek, který přišel asi o 50 lodí.

Války s Řeckem

Po potlačení povstání v Egyptě pokračovala řada bojů s Řeky, kde se štěstí přiklánělo střídavě na jednu a druhou stranu. Výsledkem toho byl Kalliův mír uzavřený kolem roku 448 př.n.l. Perský král údajně uznal nezávislost maloasijských řeckých obcí a Řekové akceptovali perskou nadvládu v Egyptě a na Kypru.

Pokračoval také s výstavbou palácového komplexu v Persepoli, i když pomalejším tempem, než jeho předchůdci. Svoji hrobku si nechal postavit v Nakš-e Rustamu, ale neexistuje žádný nápis, který by to dokládal. nápisově to ale doložit nelze.

Artaxerxés I. po sobě zanechal legitimního syna Xerxa, ale jeho vláda trvala necelý rok. Kromě legitimního syna měl také velké množství levobočků, z nichž dva – Sogdianos a Óchos (Dareios II.) – dosedli později na perský trůn.

Artaxerxés I. (vlevo) a jeho hrobka v Nakš-e Rustam