Maják na ostrově Faru – jeden z divů starověku

ouaják na ostrově Faru (Alexandrijský maják) nechal postavit zakladatel ptolemaiovské dynastie Ptolemaios I. Sótér  u města Alexandrie, které bylo za Ptolemaiovců novým hlavním městem Egypta. Alexandrijský maják (maják na ostrově Faru) byl nejvyšší stavbou tehdejšího světa.

Maják na ostrově Faru – jeden ze sedmi divů světa

Maják na ostrově Faru (Alexandrijský maják) zničilo zemětřesení a nezůstal žádný nákres (krom malého zobrazení na minci). Podle popisu římského válečníka a filosofa Gaia Plinia Secunda měl čtvercovou základnu s délkou stran 180 až 190 metrů. V těchto rozměrech byl postaven dvoupatrový palác, který měl mít v každém rohu ještě věž. O tom, jak byly tyto věže veliké ale Gaius Secundus nepíše.

Samotný maják se nacházel uprostřed této čtvercové stavby. Maják na ostrově Faru (Alexandrijský maják) tvořila čtverhranná věž, která se postupně zužovala směrem vzhůru. Přesné rozměry majáku (věže) ale nejsou známy, jeho výška však byla mezi 60 až 80 metry. Historické prameny občas uvádějí, že maják sloužil i jako pevnost. Je tedy možné, že hlavní věž byla zakončena cimbuřím.

Alexandrijský maják – systém tří věží

Na hlavní věži majáku postavili Egypťané užší, pravděpodobně osmibokou věž. Na jejím konci byla kamenná plošina s otevřenou sloupovou síní (peristylem). Zrcadlo v této sloupové síni odráželo sluneční paprsky a v noci zde hlídka zapalovala oheň. Celkovou výšku stavby žádné prameny neuvádějí a tak jeho výšku můžeme jen spočítat podle vzdálenosti, na kterou bylo viditelné světlo majáku.

Flavius Iosephus (židovský kněz, učenec a historik) uvádí, že světlo z majáku na ostrově Faru bylo vidět na vzdálenost tři sta stadií, což je mezi 53 a 56 kilometry. To by ale předpokládalo výšku majáku 180 metrů, což ale pravděpodobně přesahovalo stavební možnosti tehdejší doby.

Zdá se, že maják se skládal ze tří částí:

• • hlavní čtverhranná věž – předpokládaná výška 60 metrů
  • prostřední osmiboká věž – předpokládaná výška 22 metrů
  • kulatá věž – předpokládaná výška 8 metrů

Pokud jde o stavební materiál, ani o něm nebylo dlouho nic bližšího známo. Strabón uvádí, že stavba byla z bílého kamene, pozdější argeologické nálezy potvrdily, že přinejmenším některé části byly z bílého mramoru.

Zánik majáku na ostrově Faru

K prvnímu poškození Alexandrijského majáku došlo při dobytí Alexandrie Římany. Ve 4. století maják poškodilo zemětřesením. Od tohoto okamžiku zde Egypťané přestali udržovat oheň a do 7. století sloužil jako denní maják. Přístav byl ve 13. století zanesen pískem a tehdy ztratil svou funkci zcela. Definitivní zkázu majáku přineslo zemětřesení v roce 1326.