Tanis a Pierre Montet

Vládci 21. a 22. dynastie ze třetího přechodného období vybudovali Tanis jako svou metropoli. Tanis, nazývaná „Théby severu“ skrývá netušené poklady. Sláva města trvala do 8. století př. Kr. Archeologové se dlouho domnívali, že se jedná o Avaridu, sídlo Hyksósů, či Piramesse, bájné město faraona Ramsese II.

V této představě byli utvrzováni obrovským množstvím obelisků, soch, sloupů a dalších památek nesoucích jméno tohoto významného faraona. Později se ukázalo, že památky sem byly přemístěny z nedaleké Tell el-Daby a Kantíru, kde se legendární místa nacházela. Je téměř zřejmé, že vše bylo do Tanidy dopraveno jako druhotný stavební materiál. Amonův chrám byl postaven až kolem roku 1000 př. Kr.

Ve zchátralé Tanidě se v r. 1799 zastavili vědci Napoleonovy výpravy a ihned odhalili její význam. O čtvrt století později již putovaly první velké sfingy z růžové žuly do Louvru. Nesoustavné vykopávky zde prováděl i Auguste Mariette, zakladatel Egyptské památkové správy, či sir William Matthew Flinders Petrie, který se vždy objevil tam, kde existoval předpoklad významného nálezu. Archeologové však oblast opouštěli znechuceni kvůli vysoké hladině podzemních vod.

Tanis a Pierre Montet

Až v roce 1928 Tanis doslova učarovala francouzskému egyptologovi Pierru Montetovi. Jejímu zkoumání zasvětil zbytek života. Léta pochyboval o smyslu své práce na místě, která zajímá jen pár odborníků. Do určité míry měl bohužel pravdu, protože Evropa měla v tu dobu jiné starosti. Pierru Montetovi přálo štěstí – 27. února 1939 objevil první stopy královských hrobek. Královskou nekropoli spatřil jako první nejmladší a nejštíhlejší člen týmu Georges Gyon, který byl spuštěn otvorem v podlaze hlavou dolů – nikdo netušil, co se dole skrývá a chtěli mít jistotu, že svého benjamínka zase rychle a bezpečně vytáhnou.

Benjamínek týmu spatřil blankytně modrý strop posetý zlatými hvězdami, scény ze záhrobí s hieroglyfickými nápisy a kartuš krále Osorkona II. Bohužel hrobka byla vykradená. Nikde jinde však tým na přítomnost zlodějů nenarazil. Stěny byly neporušené, a tak stačilo vytipovat správnou stranu, bouchnout kladivem a na vyvýšeném místě se objevil stříbrný sarkofág s hlavou sokola. Hrobka byla otevřena poté za přítomnosti egyptského krále Farúka dne 21. března 1939. Z Evropy, pronásledované nacistickým zlem, nikdo nedorazil.

Montet objevil tanidský poklad

Tanis a Pierre Montet – toto spojení bylo nakonec odměněno. Montet, aniž v první chvíli tušil, objevil sarkofág do té doby neznámého krále Šešonka II. Na obličeji ležela nádherná zlatá maska a celá mumie byla pokryta množstvím šperků – pektorály, náhrdelníky, prsteny, náramky – vytvořenými v době, kdy zemi vládli „barbarští“ libyjští náčelníci. A objevy pokračovaly dalšími nevyloupenými hrobkami králů a vysokých hodnostářů 21. a 22. dynastie. Stříbrné sarkofágy, pozlacené rakve, nádoby a šperky. Druhý největší poklad po Tutanchamonovi. V r. 1940 objevil Montet další dvě vykradené hrobky. Třetí pohřeb jednoho z nejvýznamnějších králů 21. dynastie Pasbachaennuita I. (řecky Psusennés I.) byl zachovalý.

Jeho pohřební výbava bývá označována jako druhá nejbohatší. Králova mumie opět ležela ve stříbrné rakvi a tvář byla překryta zlatou maskou. V hrobce odpočívala i manželka a syn Anchefenmut. Famózní objevy završil Pierre Montet r. 1946 odkrytím neporušené hrobky královského důstojníka Vendebavendeda. Sedm nevykradených hrobek egyptských králů, případně důležitých hodnostářů, unikátní kolekce zlatého kultovního nádobí, šperků, pozlacených a stříbrných rakví – to byl nález, jaký se nikde v Egyptě od té doby neobjevil.

Nabízí se nám otázka, zda měl Pierre Montet štěstí či smůlu? Zdá se, že sudičky nad jeho kolébkou se dostaly do ostrého sporu. Jedna mu přála splnění archeologického snu, druhá to pokazila přáním, aby jeho objevy zůstaly na okraji zájmu veřejnosti, což se za 2. světové války stalo. Zdá se, že kletba trvá dodnes. Kdybyste se někdy ocitli v Káhirském muzeu, nezapomeňte se v prvním patře cestou k Tutanchamonovu pokladu zastavit a zamířit o pár metrů zpět. Aby skvostné nálezy z Tanidy nezůstávaly přehlíženy.

Pierre Montet