Auguste Mariette a Serapeum

Francouzský egyptolog Auguste Mariette (celým jménem François Auguste Ferdinand Mariette) se narodil v únoru 1821 v Boulogne-sur-Mer. Mariette pocházel z rodiny městského archiváře. Jeho nadání pro matematiku a literaturu ohromovalo všechny jeho učitele od ranného mládí. Studoval filozofickou fakultu v Douai a působil jako soukromý učitel u jedné anglické rodiny.

Dlouho nenasvědčovalo nic tomu, že by se měl Auguste Mariette kdy nadchnout pro civilizaci starověkého Egypta. Náhle ale zemřel Nestor L´Hôte (jeho vzdálený příbuzný), který pracoval pro Champolliona jako kreslíř. Po sobě zanechal velké množství obrázků z Egypta a toto dědictví na Marietta zapůsobilo tak, že se pustil do studia hieroglyfů a koptštiny.

Stále častěji jezdil do Paříže, kde nakonec získal místo v oddělení egyptského umění muzea v Louvru. Zde Mariette pracoval do roku 1850, kdy byl vyslán do Egypta. Hieroglyfům a koptštině se naučil tak dobře, že ho Emmanuel de Rougé a Charles Lenormad (dva přední egyptologové) jménem vlády pověřili, aby v Egyptě nakupoval rukopisy.

Auguste Mariette pátrá po Serapeu

Koptské rukopisy byly velice vzácné a o to žádanější. V roce 1850 přijel Mariette do Alexandrie v době, která mu příliš nebyla nakloněna. O deset let dříve totiž dva Britové opili mnichy, aby jim mohli uloupit vzácné rukopisy a patriarcha Káhiry byl tímto činem tak znechucen, že nechal všechny knihovny koptských klášterů v Egyptě zazdít. Mariette čekal na odpověď patriarchy a aby mu čekání rychleji utíkalo, pronajal si osly, muly a potřebný materiál a rozbil stan na úpatí pyramid.

Krátce poté viděl Auguste Mariette u domorodců z Káhiry a Alexandrie stejné sfingy, které pocházely ze Sakkáry. Věděl o papyru, který hovoří o Serapeu a zvlášť dobře si pamatoval jednu pasáž ze spisu řeckého zeměpisce Strabóna:

“Serapeum je vystavěno na místě, kam natolik útočí písek, až zde vítr vytvořil opravdové duny. Při naší návštěvě již byly sfingy zasypány pískem, některé do půli těla, některé po hlavu.”

Objev první sfingy rozptýlil veškeré pochybnosti

To byla stopa, po které se Mariette pustil. Pustil se do vykopávek a rozhodl se je financovat z 6 000 franků ve zlatě, které dostal ale na nákup rukopisů! Vrátil se do Sakkáry a začal zkoumat pohřebiště. Za několik dní narazil na první sfingu, která byla ze tří čtvrtin zasypaná pískem. Jeho poslední pochybnosti se rozplynuly …

Sfinga musela být součástí aleje vedoucí k Serapeu. S pomocí 30 dělníků začal 1. listopadu 1850 odkrývat cestu dlouhou více než 200 metrů. Mariette postupně vyprostil z písku 141 sfing a odhalil také mnoho hrobek z období vlády 5. dynastie.

Západovýchodně orientovaná alej sfing náhle skončila po mírné zatáčce. Mariette zkoumal oblast kolem a objevil půlkruhové náměstí zdobené jedenácti sochami nejznámějších básníků a filozofů antického Řecka. Mariette se domníval, že zde Sarapeum nemohlo být a pokračoval ve výzkumu na druhou stranu – na východ. Tam objevil malý chrám, který nechal postavit poslední panovník 30. dynastie Nachthareheb (380 – 343 př.n.l.).

Protože mu docházely peníze, musel se vrátit do Paříže a pokusit se získat dotaci. Obával se opaku, ale jeho objev vzbudil nadšení a obdržel mimořádnou dotaci 30 000 franků. Po návratu na naleziště pokračoval v průzkumu. Mariette objevil stopy po velkém obdélníkovém ohrazeném areálu, který byl spojen s chrámem Nachthareheba 86 metrů dlouhým dromem. Po odstranění dlažby z této nové aleje sfing objevil mnoho nejrůznějších předmětů – sochy, ale zejména zobrazení býčího boha Ápida. Mariette si byl jistý, že se blíží k cíli. Sochy boha Ápida nasvědčovaly, že Serapeum je blízko a proto se pustil do podrobného průzkumu místa.