Victor Clement Georges Philippe Loret

Francouzský orientalista a egyptolog Victor Loret nalezl roku 1898 hrobky panovníků 18. dynastie Thutmose III. a Amenhotepa II. v Dér el-Bahrí. Byl to výsledek jeho dlouholetých výzkumů v Egyptě a zejména v této lokalitě.

Victor Loret se v roce 1859 a o egyptologii se začal zajímat velice brzy. V Egyptě pobýval velice často a v roce 1896 vydal svoje první dílo “L´Égypte au temps des pharaons” (Egypt v dobách faraonů). Díky tomu si získal jméno v odborných kruzích. V roce 1897 byl Victor Loret jmenován generálním ředitelem Egyptské památkové správy. Dobře věděl o vykradačích hrobek i to, že od konce ramessovského období se Amonovi kněží snažili uchránit ostatky faraonů.

Victor Loret věděl také o rodině Abd el-Rasúlů, která v roce 1870 nalezla tyto tajné skrýše. Tato rodina si na dlouhá léta na nelegálních vykopávkách založila živnost. Svoje tajemství pečlivě střežili a jen občas prodali některé svoje kousky v Luxoru. Některé z nich se naštěstí dostaly do rukou Gustona Maspera, který byl tehdy ředitelem Egyptské památkové správy. V červenci 1891 nalezl Heinrich Brugsch (jeden z Masperových pomocníků) skrýš na dně 15m hluboké šachty, kde bylo objeveno čtyřicet mumií – mimo jiné Thutmose III., Sethi I. a Ramesse II.

Loret objevil hrobku Thutmose III.

Mumie hlavních faraonů 18. dynastie se tedy podařilo nalézt, ale umístění hrobek některých těchto panovníků zůstávalo stále zahaleno tajemstvím. V roce 1898 se po nich vydal pátrat Victor Loret.

Po řadě bezvýsledných vykopávek nalezl Loret hrobku Thutmose III. v Údolí králů na západním břehu Nilu naproti Thébám (Vasetu). Ve strmé skalní stěně objevil asi 10m nad zemí chodbu asi metr širokou. Uvnitř jeskyně, kam ústila tato chodba, bylo horko a také velký zápach.

Podlaha začala klesat pod úhlem 45° a po vyčerpávajícím sestupu se Loret konečně dostal do první místnosti, kde se mohl postavit. Nacházel se v místnosti, jejíž strop podpíraly čtverhranné pilíře. Ve světle svíčky si prohlížel spoustu sošek a různých střepů, nástěnných maleb, které byly v nečekaně dobrém stavu.

V rohu podlahy byl otvor, kterým se Loret dostal do místností přibližně 15 x 9 metrů, kterou podpíraly čtyři čtverhranné sloupy. Na zdech byly černou a červenou barvou na šedém pozadí namalovány různé postavy a hieroglyfy, stěny připomínaly papyrus obřích rozměrů a díky zaobleným rohům vypadala místnost jako velká královská kartuše.

V zadní části místnosti byl za posledním pilířem nalezen sarkofág, který byl otevřený a zjevně vyloupený. Sarkofág byl z červeného, lesklého a hladkého kamene. Loret se nejprve domníval, že sarkofág je zhotoven z porfyru, ale ve skutečnosti šlo o pískovec natřený na červeno.

Víko rakve leželo na zemi a rakev byla prázdná. Na všech stěnách a sloupech v místnosti byla zapsána titulatura Thutmose III. a protože jeho mumie byla nalezena již dříve v Dér el-Bahrí, musela být tedy rakev prázdná.

Na jedné lodi nalezl Loret mrtvolu s dlouhými černými vlasy, z níž byly strhána pohřební obinadla