Fajjúmská kultúra – Dolní Egypt

Fajjúmská kultura je kultura, která se rozvinula v okolí původního jezera Fajjúm (dnes oáza Fajjúm) ve starověkém Egyptě v období 5 450 – 4 400 př. n. l. Egyptologové zde objevili skupinu do země zapuštěných sil na obilí, která je důkazem, že se zde poprvé v Egyptě stalo hlavním zdrojem obživy zemědělství. Tato kultura se nazývá též Fajjúm A. Podle podobnosti nástrojů se předpokládá, že Fajjúmská kultura se vyvinula z karunienu (nazývána také kulturou Fajjúm B).

Fajjúmská kultúra – jak se žilo

Keramika v době Fajjúmské kultúry je jednoduchých tvarů a má hrubý povrch. Po vypálení jí Egypťané na povrchu vyleštili a zdobili tenkou červenou vrstvou bez nějakého vzoru. Archeologové objevili kosmetické palety z núbijského dioritu, korálky ze zeleného živce a lastury z pobřeží Středozemního a Rudého moře. Tyto nálezy vedou archeology k domněnce, že mohly být navázány kontakty se vzdálenými místy. Měděné nástroje nebyly nalezeny.

Chovaly se ovce, kozy a prasata. Pěstoval se šestiřadý ječmen a špalda, pravděpodobně také len. Posledním zdrojem potravy byl rybolov.

Archeologové se domnívají, že zemědělské produkty vlastnictví celého sídliště. Vede je k tomu ta skutečnost, že sila byla uspořádána do skupin. Jedna skupina byla ze 109 sil o průměru 30-150 cm a hloubce 30 – 90 cm, což vytvářelo velký skladovací objem.