Badárská kultúra – Horní Egypt

Badárská kultúra pochází z období 4400 – 4000 př. n. l. Předcházela jí pravděpodobně Merimdská kultura. Název kultury pochází z naleziště Badárí poblíž Sohágu. Nálezy patřící Badárské kultuře byly objeveny i mimo okolí Badárí – na jihu v Armantu, el-Kábu a Hierakonpolis, na východě ve Wádí Hammámátu.

Původně se archeologové domnívali, že badárská kultúra přišla z jižní části Egypta, kde se nenachází vápenec. Důvodem k této domněnce byly nálezy kamenných nástrojů, které nebyly vyrobeny z rohovce. Technika výroby je však zřejmě příbuzná s technikou používanou v mladším neolitu v Západní poušti. Keramika s jemným zdrsněním povrchu tak může být pokračováním saharské tradice hlazené keramiky. Badárská kultura by pak přišla z této oblasti.

Badárská kultúra a pohřbívání

V Badárí bylo objeveno 600 hrobů a 40 osad. Všechny hroby mají tvar jednoduché jámy, do níž byli zemřelí pohřbeni. Všechna těla byla pohřbena na rohoži, leží ve skrčené poloze na levém boku s hlavou na jih a tváří k západu. Hroby bohatších obyvatel byly shlukovány v jedné části pohřebiště.

Tvary keramických nádob v pohřební výbavě z období badárské kultury jsou jednoduché. Patří mezi ně hlavně poháry a misky s rovným okrajem a zakulaceným dnem. Kamenné výrobky tvoří různé úštěpy a čepele. Mezi nástroji převládají sekery, srpy a hroty šípů s konkávní základnou. Dále byly objeveny také spony do vlasů, hřebeny, náramky a korálky z kosti a slonoviny.

Nálezy z osad dokládají zemědělství a pastevectví. V sýpkách byla nalezena pšenice, ječmen, čočka a hlízy. V Hammáji byly objeveny ohrady pro ovce a kozy. Důležitým doplňkem stravy byl rybolov. Mořské lastury nalezené v hrobech svědčí o kontaktech s pobřežím Rudého moře. Měď by mohla pocházet z Východní pouště nebo ze Sinaje.

Existují domněnky, že se z badárské kultúry vyvinula Nakádská kultúra, ale zdá se, že badárská kultúra se časově shoduje s nejstarší Nakádskou kultúrou – Nakádou I.