Jean-Francois Champollion rozluštil hieroglyfy

Jean-Francois Champollion se narodil 23. prosince 1790 v městečku Figeac, kde vyrůstal v knihkupectví svého otce. Záhy přišel na chuť knihám – především slovníkům. Jeho starší bratr se připravoval na dráhu knihovníka, ale Jean-Francois Champollion se jako desetiletý snažil číst Vergilia a Homéra v originále! O rok později se vydal za bratrem do Grenoblu.

Ve škole sice Champollion nepatřil k nejpilnějším žákům, ale rád se ponořoval do studia orientálních jazyků a tak brzy ovládal hebrejštinu, chaldejštinu, syrštinu, etiopštinu a arabštinu. Zde se také poprvé setkal se starověkým Egyptem, protože navštěvoval prefekta departementu Isére Josepha Fouriera. Ten se o několik let dříve zúčastnil výpravy do Egypta a díky své funkci generálního tajemníka Institutu, který v Egyptě založil Bonaparte po vzoru Francouzského institutu v Paříži, si přivezl domů sbírku předmětů, která mladíka fascinovala.

Champollion zlomil “pečeť na rtech pouště”

Po pádu Bonaparteho se Jean-Francois Champollion dostal na nějakou dobu do vězení a potom se na nějaký čas uchýlil do Figeaku. Zde se pustil do studia Rosettské desky. Klíč k tajemství písma starého několik tisíciletí však neposkytla tato slavná stéla. Díky kartuši Ramesse II. pochopil, že hieroglyf může znázorňovat i zvuk. Jak na to Champollion přišel?

Vycházel z kartuše, která obsahovala určitý počet znaků. Podle toho tedy bylo zřejmé, že šlo o faraona, neboť do kartuše se zapisovala jména panovníků starověkého Egypta. Z koptštiny znal znak , který odpovídal písmenu “S”. Pak dokázal snadno přečíst znak , který znal také z koptštiny. Věděl, že jeho význam je slunce, které se egyptsky řeklo RA. Ani znak mu nečinil velké potíže, protože na Rosettské desce přeložené do řečtiny znamenal “den, kdy se narodil” a vyslovoval se “MISÉ”. Tento znak tedy odpovídal písmenu “M”. Protože v hieroglyfech nebyly samohlásky pochopil, že se tento znak vyslovoval “MES” spojením M a S.

To vše dohromady pak dalo RA + MES + S = RAMESSE neboli “Ra ho zplodil”. A nakonec sokol determinativ, který naznačoval, že šlo o božstvo. Faraon byl totiž považován za živého boha. Champollion tedy věděl, že má před sebou kartuši faraona Ramesse II.

Po sedmnácti měsících pobytu v Egyptě přistál Champollion 23. prosince 1829 v přístavu Hyères u Toulonu, přesně v den svých devětatřicátých narozenin. Champollion vyčerpaný dlouhou cestou musel nyní zůstat v jednoduché ubytovně (celá posádka lodi musela projít nejprve karanténou, která měla zabránit šíření morové epidemie), což pro Champolliona nebylo při jeho zdravotním stavu ideální. Champollion trpěl chronickou bronchitidou, cukrovkou, míval prudké záchvaty dny a také problémy s játry.