Červená pyramida v Dahšúru

Když se podařilo najít optimální úhel sklonu stěn, nechal si Snofru postavit třetí pyramidu, které se dnes říká Červená pyramida. Červená pyramida dostala svoje jméno proto, že je postavena z růžového vápence. Místní ji nazývají el-Haram el-vatvat, tedy Netopýří pyramida, ale její původní jméno bylo „V záři se zjevuje Snofru“.

Základní údaje o pyramidě:

délka základny: 220 m

výška pyramidy: 105 m

úhel sklonu stěn: 43°22′

Červená pyramida, pohled do nitra

Jádro Červené pyramidy tvoří bloky růžového vápence z lomů ležících několik set metrů jihozápadně od pyramidy. Dokonce se zachovaly i zbytky dvou přístupových ramp, které spojovaly lomy s jihovýchodním nárožím. Na základovou plošinu však byly použity bloky kvalitního vápence z lomů v Tuře. Ze stejného materiálu bylo i vnější obložení pyramidy. Na vápencových blocích jsou zachována graffita, která svědčí o místě uložení bloku nebo době a průběhu stavby.

Vchod do Červené pyramidy leží v severní stěně, asi 4 m východně od severo-jižní osy ve výšce 28 metrů. Za vchodem se chodba svažuje do úrovně základny, kde se mění na vodorovnou a ústí do první předsíně. Po krátké pasáži následuje druhá předsíň, která je umístěna přesně ve vertikální ose pyramidy.

Obě předsíně mají stejně rozměry a jejich boční stěny a přečnělkové klenby jsou tvořeny z velkých, dobře opracovaných bloků bílého vápence. V jižní stěně druhé předsíně, ve výšce 8 m nad podlahou, je vchod do pohřební komory. Komora je orientována východo-západním směrem na rozdíl od severo-jižní orientace obou předsíní. V pozdějších době byla pohřební komora poškozena. Z podlahy zloději vytrhali několik vrstev bloků, stěny a strop jsou zčernalé sazemi od pochodní.

Zdá se velice pravděpodobné, že právě tato pyramida byla místem posledního odpočinku faraona Snofrua. V pyramidě se o tom sice nenašel žádný doklad, ale rozlehlé sklady u zádušního chrámu naznačují, že právě zde byl kult Snofrua pěstován – možná po dlouhá staletí.