Memnonovy kolosy, dvě obří sochy z křemene

Uprostřed obdělávaných polí se tyčí dva obří kamenné Memnonovy kolosy. Memnonovy kolosy stojí na západním břehu Nilu, proti Karnaku (Ipetisut) a Luxoru (Ipetresejet). Za jejich zády se rozkládá skalnaté úbočí, v němž byly po staletí budovány slavné skalní hrobky thébského pohřebiště. Kolosální dvojčata zpodobňují faraona Amenhotepa III., sedícího na trůně v typické pozici s rukama na kolenou. Na hlavě má nemes.

Na královském trůně ve tvaru krychle jsou vyryta jména a tituly Amenhotepa III. O něco níže vážou ochranní bozi symbolické rostliny Dolního a Horního Egypta, sítinu a lotos, okolo hieroglyfického znaku “sjednotit”. Po obou bocích panovníka stojí podstatně menší sochy, které mu nesahají ani po kolena. Vpravo jeho matka Mutemvija, vlevo milovaná manželka Teje. Mezi nohama pak měl třetí sochu, která se však do dnešních dnů nedochovala.

Memnonovy kolosy – sochy vysoké jako šestipatrový dům

Memnonovy kolosy se tyčí do výšky 16,6 metrů, stojí na podstavci vysokém 2,3 metru. Chodidla soch jsou dlouhá přes 3 metry. Původně byly sochy ještě vyšší – i s královskou korunou, která se nedochovala, měřily 21 metrů. Dnes tedy i s podstavcem sahají do výšky necelých 19 metrů. Váha Memnonových kolosů je odhadována na 720 tun. Byly postaveny z bloků červeného křemence.

Architekt Amenhotep, syn Hapuův, nechal kámen pravděpodobně dovézt z okolí Héliopole, z tzv. Červené hory (dnešní Gebel el-Ahmar nedaleko Káhiry). Kolosy se kdysi tyčily před vstupním pylonem zádušního chrámu Amenhotepa III. Byl to devátý faraon 18. dynastie., patřil k nejmocnějším panovníkům Nové říše. Za jeho vlády byl Egypt na vrcholu své slávy.

Amenhotep III. a jeho plán výstavby

Vzdělaný a inteligentní mladý Amenhotep III. zahájil výjimečný program výstavby. Umělecká a architektonická díla vzniklá za jeho vlády se vyznačují pozoruhodnou vyzrálostí a jemností. Oblíbené byly tehdy především klenby a stavby z nepálených cihel.

Zádušní chrám Amenhotepa III. Memnoneum, tzv. Dům miliónů let, nazývaný Egypťany “přijetí Amona a místo jeho dokonalosti”, byl během vlády následujících panovníků zcela zničen a kameny byly použity na jiné stavby. Dnes z ní zůstaly jen dva kolosy a obrovská pískovcová stéla, na níž je zachycen král, jak zasvěcuje chrám Amonovi. Podle zachovaného popisu byly podlahy sálů pokryty stříbrem a elektrem (přírodní slitina stříbra a zlata) a na vykládání reliéfů byly použity drahé kameny.

Na sochách se však výrazně podepsal zub času. Jižní socha, “král králů”, se dochovala lépe a má vcelku jednotný vzhled. Na severní soše jsou patrné neodborné snahy o restaurování. Část těla nad pasem se skládá z několika stupňů zhotovených od toho, který byl použit na horní část.

Pravděpodobný vzhled vstupního pylonu chrámu Amenhotepa III., jehož vchod oba kolosy střežily.