Chrám bohyně Hathor v Dendeře

Ptolemaiovský chrám bohyně Hathor v Dendeře leží asi 70 km (vzdušnou čarou) severně od Luxoru (Ipetresejet) je jednou z nejlépe dochovaných monumentálních staveb a rozhodně by neměl uniknout nikomu, kdo zavítá do Egypta za památkami starověkého Egypta. Do Dendery nabízí výlety lodí několik hotelů v Luxoru (Ipetresejet) (odjezd je vždy časně ráno a návrat ve večerních hodinách). Jízda v konvoji (vyžadují to egyptská bezpečnostní pravidla) je příjemná – cestou míjíte několik vesnic (po 30 km Kús, asi po 40 km Kuft, dále Kena a další).

Stavba chrámu bohyně Hathor v Dendeře začala v 1.stol. př.n.l. V zadní části chrámu najdeme jméno Ptolemaia XII. a tato část chrámu byla také postavena jako první. Není bez zajímavosti, že chrám stojí na troskách předchozích chrámů. Velká část stavebních prací pak spadá do období vlády Kleopatry VII. Podobnost chrámu v Dendeře s chrámem boha Hora v Edfu není náhodná – Horův chrám v Edfu byl nepochybně vzorem při stavbě chrámu v Dendeře, byť vzor byl převzatý v menším měřítku. Má to nepochybně symbolizovat úzký vztah mezi Hathorou a Horem a jejich kulty.

Chrám bohyně Hathor v Dendeře – Vestibul

Průčelí chrámu je vskutku impozantní – 35 m široké a 12,5 m vysoké se šesti sloupy s hathorskými hlavicemi ve tvaru hudebního nástroje (chřestítka) zavného sistrum. Sloupy spojují zdobené zídky, které přerušuje jen vstup do chrámu. Vestibul chrámu vyplňuje 18 sloupů ve tvaru sistra. Chrám je velmi dobře zachován – s dosud neporušeným stropem, osvětlení je prakticky shodné s tím, jaké bylo ve starověku a proto je zajímavé sledovat hru světel a stínů ve vestibulu. Strop vestibulu je zdoben astronomickými motivy a nechybí ani bohyně nebes Nut.

Chrám bohyně Hathor v Dendeře – Hypostylový sál

Za vestibulem je malý Hypostylový sál – zde najdeme dvě řady sloupů po třech sloupech v každé řadě, nazývané také Sál zjevení. Sloupy mají žulové patky a vápencové dříky a hlavice, což samo o sobě je neobvyklé. Stejně jako vestibul je i tento sál bohatě zdoben – výzdobu stěn je však nutno vidět, opravdu stojí za návštěvu. Scény v levé částo sálu musíte ale sledovat ve směru hodinových ručiček od vstupu – představují panovníka, jak věnuje chrám Hathoře a Horovi.

Hypostylový sál obklopuje 6 malých komnat, účel každé z nich můžeme určit podle výzdoby stěn. V každé z nich obětuje panovník Hathoře – v první komnatě zprava obětuje stříbrné ozdoby, ve druhé zprava úlitbu vody, v první komnatě zleva kadidlo, ve druhé zleva potraviny. Zadní dvě komnaty sloužily jako úložiště chrámového zařízení.

Chrám bohyně Hathor v Dendeře – Obětní sál a Sál božského Devatera

Za Hypostylovým sálem leží za sebou dvě předsíně – první nazývaná Obětní sál, kterou kdysi uzavíraly ohromné dvojkřídlé dveře ze dřeva a kovu. Scény zdobící stěny představují panovníka, jak obětuje bohům denderského chrámu. Na obou stranách této předsíně je schodiště, které vede na střechu (k tomuto schodišti se ještě dostaneme).

Druhá předsíň nazývanou Sál božského Devatera obklopuje řada menších místností, které obsahovaly oděvy a ozdoby bohů. První komora nalevo je nazývána Prádelní místnost, napravo zase Pokladnice. Pokud projdeme Pokladnicí a otočíme se vlevo, vejdeme na malý dvůr a v jeho zadní části je schodiště, které vede nahoru do Čisté kaple, kde se konaly obřady spojené s bohyní Hathor. Vrátíme se ale zpátky do druhé předsíně – po obvodu je dalších 11 místností a uprostřed stojí svatostánek „Velé sídlo“, kde byly bárky Hathory, Hora, Harsemtauie a Esety.

Chrám bohyně Hathor v Dendeře – střecha

Střechu člověk většinou bere prostě tak, že je … ale střechu tohoto chrámu prostě musíte vidět. Vede na ni dvojí schodiště z první předsíně (Obětní sál) – schodiště nalevo vedou na střechu přímo, schodiště napravo je točité. Schodiště jsou původní, zdi jsou pokryty zobrazeními kněžských procesí, kterak stoupají nahoru a vynášejí sochu bohyně Hathory nebo naopak sestupujících dolů po obřadu.

Chrámová střecha má několik úrovní – podle výšky místností. V pravém zadním rohu stojí malý stánek s 12ti hathorskými sloupy po obvodu. Je to dílo Ptolemaia XII. a původně na něm byla neobvyklá klenutá dřevěná střecha. Střešní bloky jsou pokryty sítí mělkých kanálků, které odvádějí dešťovou vodu, která odtékala do „chrličů“ ve tvaru lvích hlav. Pod každým chrličem je sloupec magických textů, po kterém stékala voda a tak měla získat kouzelné síly.