Armáda ve starověkém Egyptě

Egypťané byli založením spíš rolníci než válečníci, ale aby uchránili sklizeň v deltě před výboji asijských národů nebo před Libyjci na západě, museli brzy vytvořit vlastní armádu. Armáda ve starověkém Egyptě se postupně stala zcela profesionální. Budoucí důstojníci egyptské armády se rekrutovali z nižší a střední vrchnosti, pěšáci pak pocházeli z nejchudších tříd.

Vojáci byli odměňováni v naturáliích – odměnou vojákům byla půda a pouze členové královské gardy pobírali “příplatek” ve formě masa a obilí. Povolání egyptského vojáka se často dědilo z otce na syna. S nástupem 18. dynastie se do egyptské armády začali dostávat také cizinci, protože se Egypťané od tohoto povolání stále více odvraceli.

Egyptská armáda za Ramessovců

Lepší vojenská technika se do Egypta dostala díky výbojům Hyksósů. Díky nim Egypťané poznali koně a bojové vozy. V období Nové říše převzali egyptští vojáci řadu novinek z jejich výzbroje i výstroje. Ze zbraní se jednalo například o trojúhelníkový luk, zahnutý meč, tzv. “Syrské háky” se objevily za Thutmose III., z výstroje o helmici a kroužkovou zbroj. Ta se skládala z vesty s krátkými rukávy pošité kovovými plátky. Postupně se zlepšovali také jejich bronzové zbraně díky lepšímu poměru cínu a mědi. V boji zblízka používali sekeru se zakřivenou čepelí, primitivní palici s kamennou hlavicí a dýky.

Za vlády Ramessovců se egyptská armáda skládala z pěchoty a vozby. V období Staré říše a také ještě v období Střední říše bylo vybavení vojáků velice primitivní – těžkooděnci měli dřevěný štít potažený volskou kůží, kopí s měděným hrotem a meč. Ostatní pěšáci měli pouze bederní pás a ze zbraní jednoduchý luk a šípy z netvrzeného bronzu. Jednoduché luky se používaly u vojáků egyptské armády do konce 18. dynastie, kdy je nahradily luky trojúhelníkové. Ty se snadněji vyráběly ve velkém množství a byly lépe ovladatelné.

Armáda ve starověkém Egyptě měla napřed především obrannou úlohu, ale toha faraonů po nových územích předurčila egyptskou armádu k postupné modernizaci a dobývání nových území. Největšího rozmachu dosáhl starověký Egypta za Thutmose III. a Ramesse II.

Zbraně používané egyptskou pěchotou byli buď vrhací nebo pro boj zblízka.
Shora dolů a zleva doprava: kopí; oštěp; vrhací hůl; sekera s čepelí; meč s pochvou;
zakřivený meč (kepeš); jednoduché luky; válečná sekera; toulec; meč a složený luk chetitského původu.