Egyptské sochy nadané ochrannou silou byly známé v celém starověkém světě. Bránily lidi proti velké metle Egypta – jedovatým zvířatům. Léčitelské sochy se v hojném počtu vyskytovaly především od roku 700 př.n.l. Byly na nich znázorněny stojící, kráčející nebo sedící postavy s Horovou stélou mezi nohama.

Léčitelské sochy – Horovy stély

Léčitelské sochy - Horovy stélyV období Nové říše se používaly tzv. Horovy stély, jejichž účelem byla ochrana proti nebezpečným živočichům a proto nejdříve zobrazovaly boha zachránce Šeda, jak vítězí nad nepřátelskou zvěří. Šed byl postupně ztotožněn s Horem  – synem Esety a Usira. Hor byl znázorňován jako dítě stojící na dvou krokodýlech, v rukou třímá hady, lvy, gazely a štíry.

Dovolávání se Hora dítěte vyplývalo z mytologického příběhu, podle kterého Eset ukryla svého syna v močálech delty, aby ho ochránila před zlobou Sutecha. Jednoho dne se musela na chvíli vzdálit a po návratu zjistila, že hora uštkl štír. Moudrá Eset ale dokázala s pomocí božstev (především Thovta) chlapce zachránit. Hor se tak stal archetypem všech nemocných – zvláště pak dětí.

Jedna z nejslavnějších Horových stél se datuje do vlády Nachthareheba (361/360 – 343 př.n.l.) a obsahuje 252 řádků magického textu. Používání těchto stél zaznamenalo velký úspěch a rozmohlo se nejen v Egyptě, ale i mnohem dále v údolí Nilu – například v Iráku, Libanonu, Sýrii, Súdánu, Etiopii a dokonce i v Římě.

Léčitelské sochy často představovaly zesnulého s Horovou stélou mezi nohama. Předpokládalo se, že mrtvý tak bude ještě lépe chráněn proti útokům zlých duchů, které symbolizovala nebezpečná zvířata. Většinou byly ale tyto sochy umístěny v chrámech.